Page 8 - IDEA Studie 6 2015 Vek odchodu do duchodu

SHRNUTÍ
 Cílem této analýzy je identifikace rizik a možných překážek vztahujících se k rychlejšímu prodlužování zákonného a reálného věku odchodů do důchodu v České republice. Studie přináší první podrobný kvantitativní vhled do problematiky odchodu do důchodu a věkově determinované neúčasti na trhu práce v České republice díky unikátním mezinárodně srovnatelným datům z průzkumu SHARE.
 Naše analýza ukazuje, že starší generace v České republice se v mnoha ohledech stále odlišují na srovnatelných generací vyspělejších zemí severní a západní Evropy. Socio-ekonomické podmínky, dosažené vzdělání, struktura povolání a zdravotní stav české populace jsou stále nižší vdůsledku historického vývoje 20. století. Na druhé straně se v poslední době tyto ukazatele rychle a výrazně zlepšují a konvergují ke standardům v ekonomicky vyspělejších zemích Evropské unie.
 Naše zjištění jen velmi málo podporují názor, že relativně rané odchody do důchodu v České republice jsou primárně způsobeny horšími osobními a socio-ekonomickými podmínkami starších generací. Analýza naopak ukazuje, že předčasné odchody dodůchodu a ztrhu práce jsou hlavně důsledkem institucionálního nastavení a motivací vyvolaných daňovým, sociálním a důchodovým systémem, a snejvětší pravděpodobností také politikou zaměstnanosti, jež ovlivňuje očekávání zaměstnanců i zaměstnavatelů.
 Převládající nižší zaměstnanost starších mužů a žen vČeské republice, vporovnání srozvinutými zeměmi Evropské unie, lze jen vomezené míře přičíst na vrub rozdílů v individuálních osobních charakteristikách. Naše studie dokládá, že zdraví jednotlivců se s věkem zhoršuje mnohem pomaleji, než jak starší lidé odcházejí do důchodu a opouštějí trh práce. Zjistili jsme, že místní míra nezaměstnanosti souvisí s odchody do důchodu žen, ale nikoliv vpřípadě mužů. Konečně studie ukazuje, že věkové profily odchodů dodůchodu a mimo trh práce jsou významně ovlivněny zákonnými podmínkami nároků na předčasný odchod do starobního důchodu.
 Naše analýza neidentifikuje žádná zásadnější rizika vyplývající zdalšího zvyšování věku odchodu do důchodu nad jeho současnou úroveň. Naše simulace ukazují, že kdyby byla česká populace se svými demografickými, zdravotními, a socio-ekonomickými charakteristikami vystavena švédskému institucionálnímu systému, rozdíl v míře zaměstnanosti mužů zcela zmizel a v případě žen by se zredukovat zhruba o 80 %. Ačkoli dodatečná efektivita a zvýšení společenského blahobytu plynoucích z eliminace nedostatečného využívání lidského kapitálu starších lidí nejsou explicitně vidět, je zřejmé, že jsou značné a podstatné pro udržitelnost sociálního státu v České republice.
6