Page 6 - IDEA Studie 6 2016 Sebeduvera tridy
P. 6

Data a výsledky
Studie využívá data z longitudinálního3 výzkumu účastníků šetření TIMSS (Trends in International Mathematics and Science Study) ve 4. ročníku a navazující studie CLoSE (Czech Longitudinal Study in Education) v 5. a 6. ročníku. V rámci studie CLoSE bylo v 5. ročníku sledováno 3 681 žáků, kteří před tím byli zařazeni do šetření TIMSS. V rámci obou šetření se shromažďovaly dotazníky ze škol, od rodičů a žáků s podrobnými údaji o školním a socioekonomickém zázemí žáků i o tom, jak vnímají své vlastní studijní předpoklady. Tyto proměnné zohledňují případné roztřídění do tříd a na jejich základě lze vysvětlit z větší části různou míru sebedůvěry v různých třídách před přijímacím řízením. Klíčové vysvětlující proměnné uvádějí počet spolužáků, kteří se hlásí na gymnázium. Počet žáků, kteří se účastní přijímacích zkoušek, vyjadřuje různou míru konkurence v jednotlivých třídách, a ta může měnit sebedůvěru žáků, kteří po přijímacím řízení ve třídě zůstávají.
V šetření ve 4. i 5. ročnících byli žáci vyzváni, aby sami zhodnotili svoje výsledky v matematice (tj. „Matematika mi jde“). Ve 4. ročníku má sebehodnocení podobu odpovědí žáků na výrok „Matematika mi většinou jde“ a v 5. ročníku reagovali žáci na výrok „Matematika mi vždy šla“.4 Odpovědi na tyto výroky v obou šetřeních využívají stejnou čtyřbodovou stupnici: rozhodně souhlasím=1, spíše souhlasím=2, spíše nesouhlasím=3 a rozhodně nesouhlasím=4. Hlavním výstupem je proměnná vyjadřující změnu sebedůvěry v matematice mezi 4. a 5. (a 6.) ročníkem, tj. před přijímacím řízením a po něm.
Interpretaci výsledků jsme zjednodušili tak, že jsme sebehodnocení převedli na binární proměnnou vyjadřující vysokou či nízkou míru sebedůvěry. Na základě této transformace můžeme žáky, kteří mezi 4. a 5. ročníkem změnili svoje sebehodnocení zvysokého na nízké, zařadit mezi osoby se změnou sebedůvěry k horšímu.
Na obr. 1 je znázorněna změna sebedůvěry u žáků mezi 4. a 5. ročníkem oproti změně v kontrolních třídách, kde nebyli žádní žáci hlásící se na gymnázium. U chlapců se vzávislosti na míře konkurence ve třídě pokles sebedůvěry nemění. U dívek ve třídách s více než dvěma žáky hlásícími se na gymnázium je však vidět pokles sebedůvěry přibližně o 7 procent oproti dívkám ve třídách, kde se nikdo na gymnázium nehlásí.
3 Sledování osob v čase.
4 Protože tyto sebehodnotící výroky se mezi 4. a 5. ročníkem liší, analyzujeme i odpovědi žáků na podobné výroky o matematice a přírodovědných předmětech. V šetření TIMSS jsou odpovědi žáků na další 3 sebehodnotící výroky: 1) Přírodověda mi většinou jde; 2) Matematiku se učím rychle; 3) Přírodovědu se učím rychle. Čtvrtý index se týká vztahu žáků k matematice a vychází z odpovědi žáků na výrok: Baví mě učit se matematiku. Odpovědi žáků na tyto výroky jsou opět uvedeny s využitím čtyřbodové stupnice.
 4



























































































   4   5   6   7   8