Page 3 - IDEA Studie 6 2018 Predskolni pece v Nemecku

Studie 6 / 2018 Komu školka (ne)pomůže? Zkušenosti ze série reforem rané a předškolní péče v Německu ČERVENEC 2018 FILIP PERTOLD, LUCIE ZAPLETALOVÁ Shrnutí  Tato studie shrnuje klíčová zjištění tří výzkumů kauzálních dopadů poměrně nedávné expanze dostupnosti institucionální předškolní péče v Německu na osobnostní rozvoj dětí. Protože v Česku se empirických výzkumů tohoto typu nedostává, přináší zjištění z blízkého zahraničí velmi cenné informace do probíhajících diskusí o nové povinnosti obcí zajistit místa v zařízeních předškolní výchovy již pro dvouleté děti.  Kauzální dopad rozdílné míry docházky dětí do zařízení předškolní péče je možné identifikovat díky rozsáhlým reformám systému předškolní péče v Německu v posledních dvaceti letech. Díky veřejné podpoře tam vzrostl podíl 3 – 6 letých dětí docházejících do předškolních zařízení na více než 95 %. Celodenní docházku využívá 44,8 % z nich. Během let po zavedení nároku na místo v zařízeních pro děti od 1 roku věku se zvýšil podíl dětí mladších tří let v zařízeních rané péče z 9 na 23 %.  Autoři studií zkoumali dopad nárůstu v míře docházky do předškolních zařízení na různé aspekty školní zralosti dětí v předškolním roce. Studie o předškolních zařízeních měla k dispozici údaje o více než 100 tisících dětech ve věkové kategorii 3–6 let. Autoři studie o vlivu zařízení rané péče disponovali daty o 36 tisících dětech.  Analýzy neprokázaly negativní dopady institucionální předškolní péče na školní zralost ani v oblasti kognitivní, ani sociálně-emoční. Zjištění naopak ukazují, že docházka může mít pozitivní vliv na školní připravenost u dětí ze znevýhodněného rodinného prostředí, a tím vyrovnat jejich počáteční handicap. Negativní dopady se neprokázaly ani u dětí mladších tří let, které navštěvovaly jesle.  Rozšíření doby pobytu dětí ve školce z půldenní docházky na celodenní mělo pozitivní dopad na školní a jazykovou připravenost dětí z přistěhovaleckých rodin, avšak negativní 1