Page 6 - IDEA Studie 7 2017 Podpora rodin s detmi
P. 6
I D E A P R O V O L B Y 2 0 1 7 Podpora rodin s dětmi: daně, dávky a veřejné služby
Cílení daní a dávek
1. Daňový systém výrazně podporuje rodiny s dětmi a s jedním vydělávajícím rodičem. Vysoká koncentrace podpory rodin do oblasti daní (formou vysoké slevy na dani na dítě a na manžela/manželku bez příjmu) v ČR je zřejmá i z mezinárodního srovnání čistých průměrných daňových sazeb podle typu domácnosti. ČR vykazuje třetí nejvyšší rozdíl v čisté daňové sazbě svobodného bezdětného jedince a sezdaného pracujícího jedince s nepracujícím partnerem a dvěma dětmi ze všech zemí EU (Graf 3 ). Podpora rodin s jedním vydělávajícím pak ale vystavuje druhého vydělávajícího vysokým efektivním daňovým sazbám. Vzhledem k tomu, že druhými vydělávajícími jsou u nás převážně ženy, nastavení daňové podpory vystavuje ženy s pracujícím partnerem velmi vysokému efektivnímu zdanění, které velmi znevýhodňuje jejich návrat do práce třeba po rodičovské dovolené (Šatava 2016).
2. Sociální dávky jsou výrazně koncentrované na rodiny s nejmenšími dětmi ovšem bez ohledu na jejich příjem. Dávková podpora rodin s dětmi v ČR je výrazně soustředěna na rodiny s dětmi do 4 let věku, a to ve formě peněžité pomoci v mateřství (PPM) a rodičovského příspěvku (RP). Tato podpora je zacílena na rodiny s malými dětmi bez ohledu na výši jejich příjmu. V roce 2015 bylo touto formou vydáno více než 30 mld. Kč (22,5 mld. na RP a 7,6 mld. na PPM). Celkové výdaje na státní sociální podporu byly přitom v roce 2015 ve výši 35 mld. Kč a rodičovský příspěvek tak tvořil 64 % všech výdajů státní sociální podpory.1
3. Sociální dávky slabě reflektují sociální potřebnost. Polovina všech domácností s dětmi pobírá alespoň jednu sociální dávku (viz Tabulka 1 ). Pokud se podíváme na domácnosti s nejnižšími příjmy, 99 % domácností s dětmi v prvním decilu příjmu pobírá nějakou formu dávkové podpory, v nejvyšším příjmových decilech je to asi čtvrtina domácností (Tabulka 1 ). Průměrná výše podpory je však velmi podobná u domácností s nejnižšími i nejvyššími příjmy. To je opět dáno důležitostí rodičovského příspěvku a peněžité pomoci v mateřství, které jsou u domácností s nejvyššími příjmy stejně vysoké nebo dokonce vyšší než u domácností nejchudších.
4. Chudobu rodin s dětmi ošetřuje jen malá část podpory. Pouze 38 % celkových výdajů na státní sociální podporu směřuje k lidem ohroženým relativní příjmovou chudobou (Janský, Kalíšková, Münich 2016), zbytek je rozdělen především rodinám s nejmenšími dětmi a vyššími příjmy. Přídavky na děti jsou dávkou nejvíce zacílenou na rodiny s dětmi ohroženými příjmovou chudobou, 69 % výdajů na přídavky jde rodinám ohroženým příjmovou chudobou (Janský a kol. 2016). Výše přídavků na děti je však příliš nízká na to, aby pomohla rodinám dostat se nad hranici chudoby, tato dávka snižuje míru ohrožení chudobou pouze o 0,8 p.b. (míra ohrožení chudobou na základě čistých pracovních příjmů je 13,4 %, pokud k čistým příjmům přidáme příjmy z přídavků na děti, sníží se na 12,4 %, viz Janský a kol. 2016).2
1 Vývoj sociálních výdajů MPSV v roce 2015.
http://www.mpsv.cz/files/clanky/25745/TZ_-_Vyvoj_socialnich_vydaju_MPSV_v_roce_2015.pdf
2 Současná vláda se shodla na zvýšení přídavků na děti o 300 Kč (ze současných 500/610/700 Kč) a zvýšení hranice pro nárok ze současného 2,4 na 2,7násobek životního minima. Toto navýšení by mělo začít platit od roku 2018, ještě ho ale musí schválit vláda a parlament. Plánované změny by rozšířily okruh rodin s nárok na přídavky i počet rodin, kterým dávka pomůže dostat se nad hranici chudoby, zvýšení by ale nebylo nijak radikální. Zdroj: http://ekonomika.idnes.cz/koalice-se-shodla-na-vyssi-danove-sleve-na-prvni-dite-i-pridavcich-py4-/ ekonomika.aspx?c=A170208_191730_ekonomika_kop
6
