Page 7 - IDEA Studie 8 2016 Publikacni vykonnost 2009-2013

federace, je zároveň pravděpodobné, že u domácích časopisů je recenzní proces častěji zatížen osobními známostmi mezi autory, editory a recenzenty, kteří mohou pocházet i ze stejných institucí či pracovišť, než je tomu u časopisů zahraničních. Za pozornost stojí to, že některá domácí pracoviště dokonce publikují významnou část svých článků v časopisech, které sama vydávají.
Interpretace výsledků
Náš přehled poskytuje relevantní indicie pro hledání odpovědi na dvě základní otázky:
(i) Na kterých pracovištích v ČR se realizuje ve větším rozsahu excelentní výzkum v určitém vědním oboru?
(ii) Jak intenzivně se to které pracoviště zaměřuje na časopisecké výstupy ve světově nejvýznamnějších časopisech.
Bylo by zásadní chybou naše ukazatele publikačního výkonu (počet publikací za určité časové období) interpretovat jako žebříčky vědecké produktivity pracovišť. Informace nám dostupné totiž produktivitu (počet publikací vztažený k počtu pracovníků nebo nákladů) pracovišť posuzovat neumožňují. Komplexní hodnocení výzkumných organizací a jejich pracovišť by vyžadovalo nejen podrobnější rozbor bibliometrických údajů, ale navíc i řadu dalších informací o lidských a finančních zdrojích, o způsobu řízení, zapojení do mezinárodních vědeckých sítí a informace o sociálně-ekonomických dopadech výzkumů.
Naše srovnání také neobsahuje mezioborově srovnatelnou metriku, která by umožnila posuzovat, která pracoviště nebo obory mají v ČR relativně blíže ke světové špičce. Konečně připomínáme, že naše srovnání se omezuje na výsledky typu Jimp, které vládní Metodika hodnocení definuje jako výsledky vedené v databázi WoS s příznaky „Article“, „Review“, nebo „Letter“ a v roce 2013 i „Proceedings Paper“. Nepostihuje tedy výsledky WoS s jinými příznaky a nepostihuje tu část VaV, která se ve výsledku realizuje jinou publikační či nepublikační formou.
5