Page 16 - IDEA Studie 8 2022 Chudoba

CHUDOBA A SOCIÁLNÍ DÁVKY V SOCIÁLNĚ VYLOUČENÝCH LOKALITÁCH IDEA 2022 i na úroveň vzdělání dětí.16 To vede k mezigeneračnímu prohlubování chudoby těchto domácností. V málo sociálně mobilní společnosti, do které se řadí i Česko (Basl, 2006; Matějů, Straková a Veselý, 2010), se tak vsociálně vyloučených oblastech vytváří začarovaný kruh, ze kterého je velmi těžké se mezigeneračně vymanit. Graf 4: Nejvyšší dosažené vzdělání osoby v čele nedůchodcovských domácností Běžná populace Sociálně vyloučená lokalita 4 % Zatímco v běžné populaci má téměř čtvrtina osob v čele domácnosti VŠ, v sociálně vyloučených lokalitách jsou to pouze 2 %. 52 % 2 % 23 % 37 % 13 % 36 % 33 % ZŠ SŠ bez maturity SŠ s maturitou VŠ Poznámka: Graf ukazuje výši vzdělání osoby v čele domácnosti v nedůchodcovských domácnostech v běžné populaci (zdroj: data EU-SILC 2020) a v populaci v SVL (zdroj: data SVL-SILC 2020). Z dat jsou vyloučeny domácnosti důchodcovské, tedy takové, kde nikdo není ekonomicky aktivní ani nezaměstnaný a alespoň jeden člen je nepracující důchodce. Všechny údaje jsou převážené populačními vahami, aby odpovídaly složení populace ČR. 3.2 Životní podmínky domácností Deprivace v oblasti bydlení Rozdílná úroveň vzdělání a ekonomické aktivity mezi běžnými domácnostmi a těmi v SVL se promítá i do jejich životních podmínek, včetně typu a kvality bydlení. V následujících tabulkách vidíme rozdíly v typech bydlení (Tabulka 3) a ve výskytu problémů s bydlením (Tabulka 4). Téměř všechny nedůchodcovské domácnosti v běžné populaci bydlí v rodinném domě nebo v bytě a mají svoji vlastní koupelnu a záchod. V pronájmu bydlí 20 % běžných domácností, zbytek pak bydlí v domě nebo bytě v osobním vlastnictví, případně v družstevním bytě. 16 Více o mezigenerační mobilitě viz Bjorklund and Salvanes (2011), Black and Devereux (2010). 14