Page 19 - IDEA Studie 9 2015 Pracovni aktivita duchodcu

jednotlivce – senior například odejde do důchodu pouze proto, že dosáhl důchodového věku, jeho manžel/ka dosáhl/a důchodového věku, nebo proto, že si přeje trávit více času se svými příbuznými (typicky vnoučaty). V případě dobrovolného odchodu do důchodu seniorům nic nebrání pokračovat v práci; přestávají pracovat pouze proto, že chtějí odejít do důchodu a systém to umožňuje.
V případě nedobrovolného odchodu do důchodu institucionální pobídky starobních důchodců k práci prostřednictvím daňového, dávkového či důchodového systému nemohou být efektivní, jelikož ekonomická neaktivita starobních důchodců je „vynucena“. Naopak, institucionální pobídky prostřednictvím daňového, dávkového či důchodového systému mohou zvýšit zaměstnanost starobních důchodců v případě, kdy starobní důchodci odchází do důchodu dobrovolně. Institucionální pobídky mohou být v tomto případě efektivní, jelikož senioři odcházející do důchodu dobrovolně nečelí žádným překážkám v práci, pouze nejsou dostatečně motivováni zůstat ekonomicky aktivní. Institucionální pobídky k práci, jako například slevy na dani pro pracující starobní důchodce, zvyšují čistý příjem starobních důchodců za práci. To je může přesvědčit, aby odchod z trhu práce odložili. Následující grafy ukazují, že významná část českých seniorů odchází do starobního důchodu dobrovolně, a proto institucionální pobídky k práci mohou vést k vyšší zaměstnanosti seniorů v České republice.
Graf 4 znázorňuje důvody seniorů k odchodu do důchodu. Od roku 1990 odešlo každý rok do důchodu dobrovolně 70 až 80 % seniorů, 10 až 20 % označilo za hlavní důvod k odchodu do důchodu zdravotní problémy a 10 až 20 % odešlo do důchodu kvůli potížím se zaměstnatelností. Graf ukazuje, že podíl dobrovolně odcházejících
17