Page 4 - IDEA Studie 9 2017 Prijmy senioru
P. 4
I D E A P R O V O L B Y 2 0 1 7 Příjmy seniorů: práce, nástupní důchody a jejich valorizace
Úvod
Penzijní systém hraje zásadní roli při udržení předchozí životní úrovně důchodců. Členské státy EU se zavázaly nastavit pravidla tak, aby při zohlednění pravidel solidarity a finanční udržitelnosti zajistily důchodcům životní úroveň adekvátní jejich předchozím příjmům.1 Vzhledem k nastavení českého důchodového systému je to právě první pilíř sociálního zabezpečení, který musí v současné době zajistit životní úroveň důchodců po odchodu do důchodu.
Tato studie shrnuje příjmovou situaci českých důchodců a nastiňuje možnosti změn, které by mohly změnit jejich finanční situaci. Změny se týkají nastavení ve třech oblastech důchodového zabezpečení: 1) pracovní výdělek v důchodovém věku, 2) výše nástupního důchodu, 3) mecha- nismus průběžného zvyšování důchodů – valorizace. Je na politických stranách, aby občanům před volbami předestřely, jaká opatření budou po nich prosazovat. V závěru proto formulujeme klíčové otázky ohledně zajištění životní úrovně důchodců.
Současný důchodový systém sice volá po komplexním zhodnocení a přenastavení státního důchodového pojištění a soukromého spoření, ale efekty případných změn nemohou zásadním způsobem ovlivnit příjmy v důchodu u současných důchodců nebo seniorů několik let před důchodem. Například změny důchodového věku musí být pozvolné a stát nemůže měnit důchodový věk u seniorů několik let před vstupem do důchodu. Stejně tak změny v systému důchodového spoření se projeví u jednotlivců, kteří v novém systému uspoří dostatečné úspory. Komplexním reformám důchodového systému, které se mohou projevit až s výrazným zpožděním, se ale v této studii záměrně nevěnujeme.
1. Práce v důchodovém věku
• Pro stát, seniory i společnost je výhodné, pokud senioři pracují i po dosažení důchodového věku. Seniorům se díky výdělečné činnosti zvýší životní úroveň. Vyšší zaměstnanost seniorů znamená zvýšení příjmů veřejných rozpočtů formou daní, pojistných odvodů a snížení výdajů na sociální dávky. Zapojení pouhých pěti procent neaktivních důchodců na trhu práce by zvýšilo příjmy veřejných rozpočtů, i kdyby se všem pracujícím důchodcům snížily odvody o 6,5 procentního bodu (Šatava, 2015). Ekonomika zároveň s odchodem seniorů z trhu práce přichází o jejich cenné pracovní zkušenosti a lidský kapitál, jejichž využití je zásadní pro dlouhodobý ekonomický růst.
• V ČR pracuje pouze 13 % lidí v důchodovém věku. V EU v průměru pracuje seniorů více (15,5 %) a například ve skandinávských zemích jako Norsko, Švédsko, nebo Island je to dokonce až 35 %.2 Každoročně přibližně 80 % českých seniorů odchází z práce do starobního důchodu pouze proto, že získali nárok na starobní důchod. Pouze 20 % seniorů odešlo do důchodu kvůli zhoršené zdravotní situaci, ztrátě zaměstnání nebo jiným překážkám v práci.3 (Graf 1 a Graf 2 )
1 Council of EU ministers of employment and social affairs: The 2015 Pension Adequacy Report: current and future income adequacy in old age in the EU.
2 Council of EU ministers of employment and social affairs: The 2015 Pension Adequacy Report: current and future income adequacy in old age in the EU., str. 61.
3 Šatava 2015: Pracovní aktivita po dosažení důchodového věku: Institucionální pobídky v České republice, IDEA studie využívající výběrové šetření SHARE.
4
