Page 8 - IDEA Studie 9 2017 Prijmy senioru
P. 8

I D E A P R O V O L B Y 2 0 1 7 Příjmy seniorů: práce, nástupní důchody a jejich valorizace
 2. Výše nástupního starobního důchodu
•   Na životní úroveň při přechodu z výdělečné činnosti do důchodu má v současnosti zásadní  vliv  nastavení  výpočtu  nástupního  starobního  důchodu.  Výši  nástupního  důchodu  určuje  především  doba  předchozího  pojištění 7  a  to,  zda  již  dosáhl  tzv.  statutárního  důchodového  věku. Mnohem menší roli hraje výše předchozích výdělků, ze kterých se odvádělo pojistné.
•   Kupní síla průměrného seniora 8 okamžikem odchodu do důchodu z měsíce na měsíc skokově  klesne.  Rozdíl  mezi  nástupním  starobním  důchodem  a  předchozí  čisté  mzdy  představuje  v  současné  ČR  v  průměru  42  %,  což  je  pokles  ve  srovnání  se  zeměmi  EU  relativně  vysoký  (Graf 3 ).
•   Rozdíly  v  počátečních  důchodech  jsou  díky  výrazné  nivelizaci  ve  výpočtu  důchodů  v  ČR  poměrně  malé.  Například  počáteční  důchod  muže-zaměstnance  s  dvojnásobkem  průměrné  mzdy  v  ekonomice 9  odpovídá  41  %  jeho  předchozí  čisté  mzdy  (tzv.  náhradový  poměr).  Zaměstnanec  na  polovině  průměrné  mzdy  má  náhradový  poměr  85  %,  tedy  mnohem  vyšší.  Vysoká  míra  nivelizace  počátečních  důchodů  umožňuje  držet  příjmy  více  jak  92  %  českých  seniorů nad 65 let nad hranicí relativní příjmové chudoby. Nižší podíl seniorů nad 65 let pod  hranicí chudoby než ČR vykazují pouze tři státy EU (Graf 4   a Graf 5   ).
•   Mezi  demografickými  skupinami  důchodců  existují  rozdíly.  Například  průměrné  nástupní  důchody žen jsou oproti mužům nižší o 13,5 %.10 K rozdílu přispívá nižší důchodový věk žen,  vyšší  výskyt  nezaměstnanosti  a  nižší  výdělky  žen.  Osoby  samostatně  výdělečně  činné  mají  oproti zaměstnancům nástupní důchod také nižší a to v průměru o 13 %.11 Odvody pojistného  a  starobní  důchody  vypočtené  pouze  z  poloviny  „zisku“  jsou  příčinou  nízkých  důchodů  OSVČ a dochází tak redistribuci od zaměstnanců k OSVČ s jinak stejnou pracovní historií. Je  třeba  zdůraznit,  že  dokumentované  rozdíly  v  nástupních  důchodech  by  byly  vyšší,  pokud  by  důchodový systém výrazně nepřerozděloval od bohatších k chudším.
7  Do doby pojištění se vedle období výdělečné činnosti započítávají i nejrůznější období, kdy senior nebyl výdělečně činný.
8  Předpokládáme, že průměrný senior před odchodem do důchodu, respektive po něm, nemá jiné pravidelné příjmy než čistý výdělek,  respektive starobní důchod. Starobní důchod jako jediný pravidelný zdroj příjmů uvádí například většina důchodců ve výběrovém  šetření SILC.
9  A dobou pojištění vypočtenou z průměrné doby zaměstnání, kterou pro ČR uvádí The 2015 Pension Adequacy Report: current and  future income adequacy in old age in the EU.
10  Výše rozdílu vychází z výpočtu nástupního důchodu pro muže a ženu s dvěma dětmi, kteří a) dosáhnou důchodový věk v roce 2017,  b) odejdou do důchodu při dosažení důchodového věku, c) dosáhnou průměrnou doby pojištění pro muže a ženy, kterou pro muže,  respektive ženy v ČR uvádí The 2015 Pension Adequacy Report: current and future income adequacy in old age in the EU a d) v průměru  během života pobírali průměrnou mzdu mužů, respektive žen v ekonomice.
11  Výše rozdílu vychází z výpočtu nástupního důchodu pro zaměstnaného a samostatně výdělečně činného muže a) dosáhnou  důchodový věk v roce 2017, b) odejdou do důchodu při dosažení důchodového věku, c) dosáhnou doby pojištění, , kterou jako  průměrnou pro muže v ČR uvádí The 2015 Pension Adequacy Report: current and future income adequacy in old age in the EU  a d) v průměru během života pobírali průměrnou mzdu mužů, v ekonomice. U samostatně výdělečného muže předpokládáme, že byl  samostatně výdělečně činný od roku 1996. 
  8























































































   6   7   8   9   10