Page 8 - IDEA Studie 9 2017 Prijmy senioru
P. 8
I D E A P R O V O L B Y 2 0 1 7 Příjmy seniorů: práce, nástupní důchody a jejich valorizace
2. Výše nástupního starobního důchodu
• Na životní úroveň při přechodu z výdělečné činnosti do důchodu má v současnosti zásadní vliv nastavení výpočtu nástupního starobního důchodu. Výši nástupního důchodu určuje především doba předchozího pojištění 7 a to, zda již dosáhl tzv. statutárního důchodového věku. Mnohem menší roli hraje výše předchozích výdělků, ze kterých se odvádělo pojistné.
• Kupní síla průměrného seniora 8 okamžikem odchodu do důchodu z měsíce na měsíc skokově klesne. Rozdíl mezi nástupním starobním důchodem a předchozí čisté mzdy představuje v současné ČR v průměru 42 %, což je pokles ve srovnání se zeměmi EU relativně vysoký (Graf 3 ).
• Rozdíly v počátečních důchodech jsou díky výrazné nivelizaci ve výpočtu důchodů v ČR poměrně malé. Například počáteční důchod muže-zaměstnance s dvojnásobkem průměrné mzdy v ekonomice 9 odpovídá 41 % jeho předchozí čisté mzdy (tzv. náhradový poměr). Zaměstnanec na polovině průměrné mzdy má náhradový poměr 85 %, tedy mnohem vyšší. Vysoká míra nivelizace počátečních důchodů umožňuje držet příjmy více jak 92 % českých seniorů nad 65 let nad hranicí relativní příjmové chudoby. Nižší podíl seniorů nad 65 let pod hranicí chudoby než ČR vykazují pouze tři státy EU (Graf 4 a Graf 5 ).
• Mezi demografickými skupinami důchodců existují rozdíly. Například průměrné nástupní důchody žen jsou oproti mužům nižší o 13,5 %.10 K rozdílu přispívá nižší důchodový věk žen, vyšší výskyt nezaměstnanosti a nižší výdělky žen. Osoby samostatně výdělečně činné mají oproti zaměstnancům nástupní důchod také nižší a to v průměru o 13 %.11 Odvody pojistného a starobní důchody vypočtené pouze z poloviny „zisku“ jsou příčinou nízkých důchodů OSVČ a dochází tak redistribuci od zaměstnanců k OSVČ s jinak stejnou pracovní historií. Je třeba zdůraznit, že dokumentované rozdíly v nástupních důchodech by byly vyšší, pokud by důchodový systém výrazně nepřerozděloval od bohatších k chudším.
7 Do doby pojištění se vedle období výdělečné činnosti započítávají i nejrůznější období, kdy senior nebyl výdělečně činný.
8 Předpokládáme, že průměrný senior před odchodem do důchodu, respektive po něm, nemá jiné pravidelné příjmy než čistý výdělek, respektive starobní důchod. Starobní důchod jako jediný pravidelný zdroj příjmů uvádí například většina důchodců ve výběrovém šetření SILC.
9 A dobou pojištění vypočtenou z průměrné doby zaměstnání, kterou pro ČR uvádí The 2015 Pension Adequacy Report: current and future income adequacy in old age in the EU.
10 Výše rozdílu vychází z výpočtu nástupního důchodu pro muže a ženu s dvěma dětmi, kteří a) dosáhnou důchodový věk v roce 2017, b) odejdou do důchodu při dosažení důchodového věku, c) dosáhnou průměrnou doby pojištění pro muže a ženy, kterou pro muže, respektive ženy v ČR uvádí The 2015 Pension Adequacy Report: current and future income adequacy in old age in the EU a d) v průměru během života pobírali průměrnou mzdu mužů, respektive žen v ekonomice.
11 Výše rozdílu vychází z výpočtu nástupního důchodu pro zaměstnaného a samostatně výdělečně činného muže a) dosáhnou důchodový věk v roce 2017, b) odejdou do důchodu při dosažení důchodového věku, c) dosáhnou doby pojištění, , kterou jako průměrnou pro muže v ČR uvádí The 2015 Pension Adequacy Report: current and future income adequacy in old age in the EU a d) v průměru během života pobírali průměrnou mzdu mužů, v ekonomice. U samostatně výdělečného muže předpokládáme, že byl samostatně výdělečně činný od roku 1996.
8