Page 8 - IDEA Study 10 2015 Skills Mismatches

 Míra nezaměstnanosti čerstvých absolventů je v České republice ve srovnání s ostatními zeměmi trvale nízká a u osob, které prošly některou z forem vyššího sekundárního vzdělávání, nepřesahovala 10 % ani v letech hospodářské krize. Vysoká míra nezaměstnanosti se týká pouze malé skupiny osob se základním vzděláním, která dnes představuje pouze 5 % mladých. Skutečnost, že se masivní expanze terciárního vzdělávání nepromítla do vyšší míry nezaměstnanosti absolventů, pak poskytuje první známku toho, že vertikální nesoulad není v České republice podstatným problémem.  Ve srovnání s ostatními státy EU je vzdělanostní struktura absolventů vyššího sekundárního a terciárního vzdělávání v ČR výrazně zaměřena na technické obory jako strojírenství a hutnictví, architektura a stavebnictví. Oborem studia absolventů vyššího sekundárního vzdělávání je také často velkoobchod a maloobchod, pohostinské a restaurační služby a textilní výroba. Z terciární úrovně školství vychází vysoký podíl absolventů vzdělaných v oblasti pedagogiky, ekonomie a lékařství. Tyto oblasti mají také jedny z nejnižších měr nezaměstnanosti mezi čerstvými absolventy, takže se nezdá, že by nabídka absolventů těchto oborů převyšovala poptávku.  Vertikální nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi, měřený podílem překvalifikovaných osob, je na českém trhu práce ve srovnání se zahraničím velmi nízký. Celkově se zhruba pětina pracujících subjektivně považuje za překvalifikované pro stávající pracovní místo, kdežto podle objektivních a empirických ukazatelů představují překvalifikované osoby pouze něco málo přes 12, respektive 8 procent pracujících obyvatel.  Tato studie se rovněž zabývá horizontálním nesouladem nabízených a požadovaných kvalifikací, který spočívá v neshodě vystudovaného oboru dané osoby a vykonávané profese. Výskyt tohoto horizontálního nesouladu je poměrně vysoký u osob s vyšším sekundárním (60,5 %) i s terciárním (47,1 %) vzděláním. Tento vysoký podíl nesouladu je ale do velké míry dán velmi úzkou definicí horizontálního souladu použitou v této studii. V mezinárodním srovnání se navíc nejedná o mimořádně vysoká čísla.  Podíl horizontálních a vertikálních rozdílů se podstatně liší podle jednotlivých studijních oborů. Nejnižší intenzita nesouladu se celkem přirozeně vyskytuje u absolventů medicíny, farmacie, práva, pedagogiky, architektury a stavebnictví (vysoce regulovaných oborů), ale také u absolventů ekonomie, elektrotechniky a energetiky, strojírenství a informačních technologií. Vztah mezi intenzitou horizontálního nesouladu a mírami nezaměstnanosti v jednotlivých oborech vzdělání je ale pouze slabý, což naznačuje, že nesoulad nemusí nutně odrážet neoptimální situaci na trhu práce. 4