Studie: 2022

Spočítali jsme za vás: Dopady zrušení superhrubé mzdy, snížení odvodů na sociální pojištění a zavedení daňových prázdnin

Klára Kalíšková, Michal Šoltés

Studie 4 | 2022

Studie analyzuje dopad změn daňových zákonů přijatých v letech 2020 a 2021. Na nich nejvíce vydělali lidé s nejvyššími příjmy. Odvodové zatížení zaměstnanců se sice snížilo u všech příjmových skupin, zaměstnanci v nízkopříjmové pětině ale ušetřili v letošním roce v průměru 500 Kč měsíčně, zatímco ti ve vysokopříjmové pětině v průměru 4 000 Kč měsíčně.

Studie | Abstrakt | IDEA Talk


Nárůst o 395 miliard Kč oproti roku 2019: Kam směřoval první návrh výdajů státního rozpočtu na rok 2022

Daniel Kolář, Petr Janský

Studie 3 | 2022

Studie identifikujeme ty výdajové položky původního návrhu státního rozpočtu, u kterých oproti skutečnosti roku 2019 došlo k nejvýznamnějším změnám.

Studie | Abstrakt


Státní zaměstnanci a úředníci: kde pracují a za kolik?

Daniel Bartušek, Petr Bouchal, Petr Janský

Studie 2 | 2022

Studie odpovídá na několik důležitých otázek o počtech, platech a trendech státních zaměstnanců a státních úředníků. Zároveň také srovnává platy ve státní správě s vývojem mezd v celém národním hospodářství. 

Studie | Abstrakt | IDEA Talk | Interaktivní grafy | Vy se ptáte


Nemocenské pojištění: co způsobilo zavedení karenční doby?

Jakub Grossmann, Lucie Zapletalová

Studie 1 | 2022

Místo části doby na neschopence dovolená nebo neplacené volno. Tak lidé v Česku reagovali v roce 2008 na zavedení tzv. karenční doby, tedy nevyplácení dávek nemocenského pojištění v prvních třech dnech pracovní neschopnosti.

Studie | Abstrakt

 


Výsledky 11 - 14 z 14

IDEA Zpravodaj