Page 14 - IDEA Studie 4 2019 Dopady zvysovani minimalni mzdy

Vliv nárůstu minimální mzdy na mzdy
Tabulka 3 představuje výsledky z našich mzdových regresí, kde na levé straně vysvětlujeme změny průměrné mzdy v pozorované zaměstnanecké buňce a na pravé straně sledujeme podíl pracovníků pod úrovní MM platné v příštím období. Vzhledem k tomu, že jsme v Tabulce 2 neobjevili významný efekt MM na výši ani strukturu zaměstnanosti v zaměstnaneckých buňkách, měří výsledky v Tabulce 3 dopady na mzdy podobně velkého a podobně strukturovaného souboru zaměstnanců. Tabulka 3  je konstruována obdobně jako Tabulka 2 . Vliv nárůstu MM na mzdu zaměstnanců přímo ovlivněných nárůstem MM se ve zkoumaných letech pohybuje v rozmezí 2,75–9,37 %. Například tento nárůst mezd zapříčiněný navýšením MM v roce 2013 činil 8 %. Pokud započteme podíl ovlivněných zaměstnanců a porovnáme odhadnutý efekt s celkovým nárůstem nominální mzdy v prvním kvartilu mzdové distribuce, jež činil v daném období 2,8 %, lze zjištěný efekt charakterizovat jako významný. Poslední řádek v tabulce ukazuje situaci, kdy do nárůstů vysvětlených MM nejsou počítány mzdové růstové efekty jednotlivých firem; odhady nejsou tímto významně ovlivněny.
Tabulka 3: Mzdové efekty
odhadnuté koeficienty odpovídají rozdílu ve vývoji mezd mezi zaměstnaneckými buňkami,
ve kterých jsou všichni zaměstnanci ovlivněni nárůstem MM v daném roce, a buňkami neovlivněnými MM (0,1 je tedy vývoj o 10 procentních bodů lepší)
Rok navýšení MM 2013 2015
2016 2017
0,027*** 0,054*** 0,092 0,12
0,04*** 0,051*** 0,334 0,374
Zaměstnanecké buňky
R2 adj. (počet poz.: 6961; 6879; 6902; 7350)
Zaměstnanecké buňky (s firemními fixními efekty)
R2 adj. (počet poz.: 6961; 6879; 6902; 7350)
0,087 0,099
0,06** 0,075*** 0,318 0,393
Závislá proměnná: Procentní změna mezd 0,08*** 0,093***
Pozn. Koeficienty z lineárních regresí, kde nezávislou proměnnou je podíl pracovníků pod MM. Regrese obsahují další kontrolující proměnné.
P-hodnoty ***0,01; **0,05; *0,1
Závěr
Tato studie zkoumá vliv nedávných nárůstů MM v ČR na zaměstnanost a mzdy pracovníků ve mzdové sféře. Aplikováním statistické identifikační strategie podobné té, jež byla využita například v Machin, Manning a Rahman (2003) na data z ISPV jsme zjistili, že nárůsty MM v letech 2013, 2015, 2016 a 2017 neměly výrazný negativní vliv na zaměstnanost. Zároveň však měly pozitivní efekt na růst mezd nízko-výdělečných pracovníků.
Úroveň MM je v porovnání s ostatními evropskými zeměmi i zkraje roku 2019 na relativně nízké úrovni a dotýká se pouze malé části pracovníků. Na základě našich odhadů nelze samozřejmě vyvozovat, že další navyšování MM také nebude mít dopady na zaměstnanost. Proto je žádoucí dopady budoucích navýšení MM pravidelně měřit.
12