Page 39 - IDEA Studie 05 2019 Dopady kvality prace ucitelu

Tabulka 6.3: Příklady aktuálních příjmů a výdajů veřejných rozpočtů Výdajová položka Celkové výdaje na školství1) Předškolní vzdělání1) Základní vzdělávání1) Střední vzdělávání1) Vysoké školství (bez VaV)1) Celkové náklady na platy učitelů ZŠ2) Celkové náklady na platy učitelů regionálního školství2) Výběr pojistného na sociální pojištění (důchody)3) mld. Kč 194,8 21,5 71,1 35,5 33,7 30,0 62,8 526,4 1) MŠMT, Statistická ročenka školství – soubor ekonomických ukazatelů 2017, Kapitola A Souhrnné informace; Výkonové ukazatele Tab. A.5. http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/statistika-skolstvi/statisticka-rocenka- skolstvi-soubor-ekonomickych-ukazatelu-8 2) Vlastní výpočty z dat MŠMT za rok 2016, výkaz P1-04 3) Rozpočtová prognóza MF ČR, predikce roku 2018 Realističtější rozpočtová varianta je, že by si reformní změny vedoucí ke zvýšení kvality práce učitelů vyžádaly dodatečné veřejné výdaje cestou krácení jiných výdajů, které také pozitivně dopadají na HDP. V tom případě námi spočítaný dodatečný HDP nepředstavuje čisté, ale hrubé výnosy, přičemž rozdíl je dán výnosností různých veřejných výdajů. Čím vyšší by byl hrubý výnos jinde redukovaných výdajů, tím nižší by byl čistý výnos z dodatečných výdajů na realizaci námi uvažovaných scénářů zvýšení kvality práce učitelů. Identifikace rozsahu možných úspor veřejných výdajů však jde nad rámec této studie. Avšak i jednoduché srovnání ročních ekvivalentů přínosů HDP všech reformních scénářů, včetně toho nejméně přínosného, s aktuální výší výdajů na školství a platy učitelů, ukazuje, že výnosnost reformních scénářů je extrémně vysoká. Kdyby například dodatečné výdaje na realizaci III.(i) Reformního scénáře celkového mírného zlepšení KPU s ročním výnosem 137 mld. ročně představovaly vysokých 50 mld. Kč ročně, byla by hrubá výnosová míra 174 % (srovnej s výnosovou mírou 0,0–3,0 % běžných bankovních vkladů a 0,0–10,0 % většiny dalších finančních produktů). Těchto 50 mld. Kč ročně navíc zhruba odpovídá částce, která by posunula ČR na průměrnou úroveň výdajů na školství v poměru k HDP v rámci zemí OECD (viz Obrázek 1.3 ). Jiná výdajová položka českých veřejných rozpočtů s takto vysokou hrubou mírou výnosnosti je obtížné představitelná. Přitom výnosová míra ostatních reformních scénářů je dokonce ještě vyšší než oněch 174 %. Výdajová položka českých veřejných rozpočtů s tak vysokou hrubou mírou výnosnosti jako má vyšší kvalita práce učitelů je obtížné představitelná. 37