Page 23 - IDEA Studie 05 2020 Odchody do duchodu

ODCHODY DO DŮCHODU V ČESKU:
ROLE OČEKÁVÁNÍ A ZDRAVOTNÍHO STAVU V MEZINÁRODNÍM SROVNÁNÍ IDEA 2020
I když lidem v Česku vyvstává nárok na důchod v průměru dříve než v jiných zemích, ten může mít zároveň jiný dopad na jejich rozhodnutí do důchodu odejít, a to i navzdory jejich dřívějším očekáváním pracovat. V následujícím Grafu 17 proto ukazujeme, jak se mění zaměstnanost respondentů vzhledem k věkové vzdálenosti od očekávaného věku pobírání starobního důchodu v Německu, Česku a ve Skandinávii. Na horizontální ose je přitom čas normalizován hodnotou očekávaného věku pobírání starobního důchodu, tudíž
hodnota mínus dva jsou dva roky do doby, kdy dotyčný očekává, že bude pobírat starobní důchod. Zde se potvrzuje, že lidé v Německu i v Česku se chovají podobně, tj. odcházejí do důchodu v okamžiku, kdy je jejich aktuální věk shodný s věkem, kdy očekávali, že budou pobírat důchod. Hlavní rozdíl mezi Německem a Českem tedy zůstává ve výši věku, ve kterém lidé očekávají, že začnou pobírat starobní důchod. Naopak ve Skandinávii zůstávají muži pracovat o něco déle, a tedy neopouštějí trh práce ihned s nárokem na starobní důchod.
Graf 17: Podíl zaměstnaných ve vztahu k subjektivnímu očekávanému věku pobírání starobního důchodu
-4 -2 0 2 4 6 aktuální věk – očekávaný věk odchodu
Česko Sever (Švédsko a Dánsko) Německo
Zdroj: SHARE (vlastní výpočty)
21
0 20 40 60 80