Page 3 - IDEA Studie 10 2017 Platy ucitelu

I D E A P R O V O L B Y 2 0 1 7
Nízké platy učitelů: hodně drahé šetření
Shrnutí klíčových skutečností
• Vzdělanost populace zásadním způsobem přispívá k dlouhodobému ekonomickému růstu a kvalitě života moderní společnosti. Kvalita vzdělávání se odvíjí především od kvality učitelů a ta i od atraktivity učitelské profese. Atraktivita spoluurčuje, kdo se na tuto profesi připravuje, kdo do ní nastupuje, zůstává v ní, a kdo naopak velmi záhy z profese odchází. Atraktivita profese se tak do kvality učitelského sboru promítá ve velmi dlouhém období, a proto nelze čekat výraznější zvýšení kvality vzdělávání od krátkodobých politických slibů a ad-hoc zvyšování učitelských platů. Věrohodnost společenského závazku by proto posílilo navázání průměrných učitelských platů na platovou úroveň vhodně definované srovnávací skupiny.
• Průměrné platy českých učitelů na základních školách jsou v relaci k průměrným platům ostatních vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců nejnižší nejen ze všech zemí EU ale i zemí OECD. V Česku učitelské platy dosahují 56 %, zatímco průměr zemí EU i OECD se pohybuje kolem 86 %. Alternativní ukazatele učitelských platů na neutěšené mezinárodní pozici Česka nic nemění.
• Nízké výdaje na platy českých učitelů základních škol se promítají do velmi nestandardní struktury veřejných výdajů na základní školství. Česko vykazuje abnormálně nízký podíl provozních výdajů na celkových výdajích na základní školství a velmi nízký podíl výdajů na učitelské platy na celkových výdajích na základní školství.
• Průměrné platy učitelů v poměru k průměrné mzdě v národním hospodářství se v současnosti pohybují na obdobné úrovni jako v roce 1995, tedy mezi 105 %–110 %. To je velmi málo s ohledem na to, že většina českých zaměstnanců nemá vysokoškolské vzdělání, jak ho naopak mají a dnes musí učitelé mít. V roce 2016 mělo 85 % vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců soukromého a veřejného sektoru ve středním věku mezi 30–49 roky plat vyšší, než byl střední plat stejně starých učitelů základních škol. Za poslední dekádu se situace nezlepšila. Pouze se o něco zlepšila situace malé skupiny nejmladších učitelů do 30 let.
• Zájem o vysokoškolskou přípravu na učitelskou profesi z řad intelektuálně nadprůměrně disponovaných uchazečů je nízký. Mnoho nadaných mladých absolventů těchto programů ani do učitelské profese nenastoupí a mnoho mladých z profese záhy odchází za lepším výdělkem a lepším kariérním výhledem. Nízká atraktivnost platů se také promítá do nízkého zájmu lidí úspěšných v jiných profesích o práci učitele. Důsledkem je velký nedostatek učitelů, těch mladších především, a pomalu a jistě klesající kvalita učitelského sboru.
3