Page 3 - IDEA Studie 12 2019 Kvalita reditelu skol

Studie 12/2019
Mezinárodní srovnání ředitelů škol:
české administrativní inferno1
Listopad 2019 Miroslava Federičová
Shrnutí
• Řízení škol v Česku představuje velký problém. V této studii dokumentujeme, že v Česku se na úrovni vedení základních škol střetává několik extrémů: (i) školy mají velmi vysokou autonomii, (ii) administrativní zátěž ředitelů škol je velmi vysoká, (iii) noví ředitelé nejsou na novou profesi v průměru dostatečně připraveni, (iv) platové ohodnocení práce ředitele je nízké a nedostatečně atraktivní a (v) velmi vysoký počet malých škol vyžaduje vysoké počty ředitelů. Tato velmi nezdravá kombinace faktorů představuje pro české školství zásadní problém, který dosud vnímal jen malý okruh expertů. Jeho řešení se tak v lepším případě zatím pohybuje pouze ve sférách úvah, jak by se měl problém řešit, respektive redukovat.
• Mezinárodní srovnání ukazují, že Česko patří k zemím s největší mírou autonomie základních škol v agendách organizačních, personálních, kurikulárních i finančních. Do těchto rozhodování zasahují orgány státní správy na krajské nebo místní úrovni minimálně, byť agendy podléhají poměrně rozsáhlé zákonné a podzákonné regulaci.
• Decentralizace českého školství, tedy přesun agend, rozhodování a zodpovědností z vyšších úrovní na úrovně nižší, tedy kraje a hlavně obce a školy, byl zahájen na přelomu tisíciletí ve vazbě na reformu státní správy včetně zavedení právní subjektivity škol a zřízení samosprávných krajů. Od roku 2003 mají tedy všechny školy právní subjektivitu, což dalo ředitelům větší autonomii ve všech zmiňovaných otázkách (přerozdělování finančních zdrojů, správy školského majetku a personální politiky), ale i mnohem více zodpovědnosti.
• Navzdory vysoké autonomii, rozsahu agend a svěřené zodpovědnosti českých ředitelů se velkému podílu z nich v době nástupu do funkce nedostává dostatečného vzdělání, resp. přípravy. Oproti průměru evropských zemí zaostává Česko v podílu ředitelů, kteří byli připraveni na novou pozici už před nástupem do funkce. Zároveň Česko vykazuje vysoký podíl ředitelů, kteří program nebo přípravný kurz neabsolvovali vůbec. Například studijní program pro přípravu učitelů neabsolvovalo 42 % českých ředitelů v porovnání s 12 % ředitelů
1 Tato studie vznikla díky podpoře AV ČR v rámci programu Strategie AV21. Autorka děkuje Miroslavovi Hřebeckému, Danielu Prokopovi a Danielu Münichovi za cenné připomínky k pracovním verzím textu. Za případné nepřesnosti, opomenutí nebo chyby zodpovídá autorka.
1