Page 5 - IDEA Studie 3 2017 Zeny a muzi v ceskem vyzkumu

Úvod
Zapojení žen do výzkumu a vývoje (VaV) je fenomén, který je ve vyspělých zemích bedlivě sledován včetně svých příčin a dopadů.7 V České republice (ČR) je podrobně a průběžně mapováno zastoupení žen v sektoru VaV,8 avšak informace o podílu žen na vědeckých výsledcích jsou u nás stále omezené. Naše studie toto bílé místo v případě ČR vyplňuje.
Pro jedenáct oborových skupin kvantifikujeme podíly žen a mužů navědeckém publikačním výkonu v časopisech vedených ve Web of Science (WoS), ale i v publikacích, které do WoS nespadají. Identifikujeme genderové rozdíly v publikační produktivitě (výstupech na osobu), mapujeme genderové složení spoluautorských týmů a zastoupení významných publikací pro genderově různě složené týmy. Důležitou přidanou hodnotou naší studie je to, že u článků ve WoS rozlišujeme mezi kvantitou a vědeckým významem publikačního výkonu. Naše popisná srovnání ale nemohou odhalit, do jaké míry jsou genderové rozdíly zapříčiněny překážkami, kterým ženy ve vědě čelí, či jinými vlivy.
Jaká jsou základní fakta o zapojení žen ve VaV vČR? Primárním předpokladem vyrovnaného zastoupení žen ve VaV je schopnost dosahovat doktorské úrovně vzdělání. V ČR, stejně jako ve většině evropských zemí, došlo k vyrovnání podílu mužů a žen na absolventech vysokoškolského studia počátkem nového tisíciletí a v posledních letech se u nás vyrovnává i zastoupení žen na úrovni doktorského studia, dokonce i v přírodovědných oborech. V tomto ohledu u nás zaostávají jen technické obory (Tabulka 1).
Přes tento posun je zastoupení žen mezi absolventy doktorských programů v ČR stále nanízké úrovni ve srovnání se zeměmi EU-28. Vzhledem ktomu, že v ČR došlo k vyrovnání podílu žen a mužů mezi čerstvými absolventy vysokých škol celkem nedávno, není překvapivé, že zastoupení žen mezi vědci v sektoru VaV je u nás relativně nízké (Graf 1).
7 Příkladem nedávné práce, která podobně jako studie naše sleduje genderovou strukturu publikačních výstupů za celou jednu zemi (Itálii) je Abramo et al. (2009). Příkladem studie genderové struktury kolaborace jsou Zeng et al. (2016) či Abramo et al. (2013). Genderové rozdíly ve špičkovém výkonu a jeho persistenci v čase studují Kelchtermans & Veugelers (2013). Kromě popisu zastoupení žen se sleduje irozsah genderových zkreslení při vyhodnocování studentů či uchazečů o vědecké pozice či autorů vědeckých publikací, viz např. Knobloch-Westerwick et al. (2013), Moss-Racusin et al. (2012) či Bagues, Sylos-Labini, & Zinovyeva (2017). Přehled studií o struktuře vědeckých kolaborací je dostupný zde: http://sites.nationalacademies.org/cs/groups/dbassesite/documents/webpage/dbasse_085533.pdf
8 Tenglerová (2015) a ČSÚ (2017).
3