Page 5 - IDEA Studie 8 2015 Od materstvi k nezamestnanosti

1. Úvod
Nezaměstnanost je pro společnost i pro jedince velmi nákladný jev. Pro společnost představuje plýtvání lidskými zdroji a náklady spojené s podporou v nezaměstnanosti, pro jednotlivce pak ztrátu pracovních znalostí a návyků, psychickou újmu či potenciální stigma v životopise při hledání práce.
V roce 2014 v České republice přesahovala míra nezaměstnanosti žen téměř o polovinu míru nezaměstnanosti mužů (míra nezaměstnanosti mužů činila 5,1 %, zatímco u žen to bylo 7,4 %). Genderový rozdíl v nezaměstnanosti o velikosti 2,3 p.b. staví Českou republiku na druhé místo v EU, jediná země s vyšším rozdílem mezi mírou nezaměstnanosti žen a mužů je Řecko.1 Proč je u žen riziko nezaměstnanosti o tolik větší než u mužů? Zaměříme-li se zvlášť na jedince s alespoň jedním dítětem do 15 let a zbytek populace, zjistíme, že hlavní příčinou vyšší míry nezaměstnanosti u žen ve srovnání smuži je rodina. Konkrétně: zatímco genderový rozdíl u jedinců bez dětí do 15 let je pouhý jeden p.b., u jedinců z dětmi tento rozdíl dosahuje 6,7 p.b.2
Cílem této studie je zjistit, proč je míra nezaměstnanosti českých matek nezletilých dětí o tolik vyšší než ve zbytku populace, v kterém období mateřství je riziko nezaměstnanosti největší, a jak k nezaměstnanosti žen s malými dětmi dochází.
Chování českých žen na trhu práce je v rámci EU ve dvou (protichůdných) ohledech relativně výjimečné. Na jednu stranu je velmi vysoké procento českých žen bez dětí a s odrostlými dětmi zapojeno do trhu práce (míra zaměstnanosti žen s dětmi nad 11 let věku je v České republice nejvyšší v EU3). Na druhou stranu většina těchto žen plně využívá v případě mateřství jednu z nejdelších rodičovských dovolených v EU a zůstává s dětmi nejméně tři roky doma. Jak dokumentuje obrázek číslo 1, tyto dva jevy mají za následek to, že v ČR jsou dopady mateřství na zaměstnanost žen, měřeny jako rozdíl v míře zaměstnanosti žen bez a s malými dětmi, jedny z největších v EU. Jak ukazujeme v této studii, součástí těchto následků mateřství na zaměstnanost není pouze dobrovolná neúčast na trhu práce v podobě rodičovské dovolené, ale často také následné období nezaměstnanosti.
1 Zdroj: Eurostat, Míra nezaměstnanosti podle pohlaví a věku, 2014 (http://ec.europa.eu/eurostat/data/database).
2 Pokud se místo na míru nezaměstnanosti zaměříme na podíl nezaměstnaných osob v populaci, je genderový rozdíl u osob bez dětí 0,7 p.b. a u osob s dětmi 3,6 p.b. (viz tabulka 1). Zdroj: data VŠPS 2014, vlastní výpočty.
3 Zdroj: Eurostat, Míra zaměstnanosti podle pohlaví, věku, vzdělání a přítomnosti dětí v domácnosti, 2013 (http://ec.europa.eu/eurostat/data/database).
3