Page 8 - IDEA Studie 8 2015 Od materstvi k nezamestnanosti

2. Data, definice a použitá metodika
V této studii využíváme datové soubory Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) od Českého statistického úřadu pro roky 2011 až 2014. Data VŠPS obsahují detailní informace o socio- demografických charakteristikách šetřených osob, o jejich ekonomickém postavení (včetně informace, zda je osoba na mateřské nebo rodičovské dovolené) a o složení domácnosti. VŠPS je rotačním panelem, ve kterém je každá domácnost šetřena pět po sobě jdoucích čtvrtletích. K analýze vzniku nezaměstnanosti budeme využívat této longitudinální struktury dat, která umožňuje kvantifikovat pravděpodobnosti přechodu zjednoho ekonomického statutu do jiného, v našem případě do nezaměstnanosti. Data VŠPS jsou reprezentativním vzorkem české populace a obsahují váhy, které umožňují přepočítání na velikost příslušné populace. Všechny výsledky uvedené v této studii jsou pomocí těchto vah převážené na celou populaci, výsledky lze tedy interpretovat jako informace o chování celé populace českých žen a mužů, nejen osob, které se účastnily tohoto šetření.
Míra nezaměstnanosti, o které hovoříme v úvodu, je standardně definovaná jako podíl počtu nezaměstnaných na pracovní síle. Pracovní síla se skládá z těch, kteří práci mají (zaměstnaní), a těch, kteří práci hledají (nezaměstnaní). Míra nezaměstnanosti tedy představuje pravděpodobnost, že jedinec, který je na trhu práce (tj. je součástí pracovní síly), je nezaměstnaný. Nezaměstnaní jsou podle definice Mezinárodní organizace práce (ILO) ti, kteří v referenčním období neměli žádné zaměstnání, aktivně hledali práci, a do práce by byli schopni nastoupit nejpozději do dvou týdnů.
Zatímco dosud jsme hovořili o míře nezaměstnanosti, budeme v následující části textu používat také alternativní měřítko rizika nezaměstnanosti, a to podíl nezaměstnaných v populaci. Důvodem je očištění změn míry nezaměstnanosti od změn ve velikosti pracovní síly, ke kterým při odchodu na rodičovskou dovolenou a z rodičovské dovolené u matek dochází. Vezměme jako příklad populaci 100 žen s dítětem ve věku jednoho roku, z nichž 10 si hledá práci. Podíl nezaměstnaných v populaci je tedy 10 %. Výše míry nezaměstnanosti pak závisí na tom, jaká část těchto žen spadá mezi pracovní sílu. Pokud se zbývajících 90 matek již vrátilo do zaměstnání, je míra nezaměstnanosti v této populaci také 10 %. Ovšem pokud je zbývajících 90 matek stále na rodičovské dovolené, míra nezaměstnanosti je 100 % (!). Alternativní měřítko rizika nezaměstnanosti tedy používáme (spolu s mírou nezaměstnanosti) právě kvůli citlivosti míry nezaměstnanosti na velikost pracovní síly.
6