Page 8 - IDEA Testovani na Covid19 brezen2020 5
P. 8

EKONOMIE TESTOVÁNÍ NA COVID-19: POZOR NA VÍCE ŠKOD NEŽ UŽITKU IDEA 2020
 V praxi lze obě kritéria zhruba kvantifikovat na základě pohovoru s danou osobou. Hygienik nebo asistent hygienika z call centra zjistí8 intenzitu kontaktu zkoumané osoby s již identifikovanými nakaženými a přidělí osobě skóre apriorní pravděpodobnosti. To je vysoké například při intenzivním kontaktu s nakaženou osobou v domácnosti a nízké při krátkém kontaktu v hromadné dopravě. Podobně lze stanovit skóre epidemiologického významu místním šetřením. Např. přichází-li zkoumaná osoba do styku s mnoha jinými lidmi, jako je tomu např. u zdravotníků, řidičů veřejné dopravy, či přichází-li do styku s ohroženou populací, jako je tomu u zaměstnanců domovů seniorů, pak taková osoba má vysoké skóre epidemiologického významu. Naopak osoba s malým počtem sociálních kontaktů žijící v samostatné domácnosti bude mít skóre výrazně nižší.
Společenský přínos informace získané otestováním zkoumané osoby pak roste s oběma skóre. V praxi lze použít algoritmu, kdy se obě skóre jednoduše vynásobí. Pokud výsledný součin přesáhne určitý práh, je teprve rozhodnuto, aby byla osoba nedostatkovým PCR testem na covid-19 otestována. Byť je takový odhad společenského přínosu testování jedné osoby založen na nepřesných a nekompletních datech, lze se domnívat, že takovýto algoritmus přidělování nedostatkových PCR testů je efektivnější, než jejich plošné přidělování osobám na základě pouhého podezření na covid-19, či pouze na základě symptomů nemoci.
Pokud by veřejným zájmem byla pouhá maximalizace počtu odhalených nakažených nákazou covid-19, stačilo by testování soustředit na osoby s příznaky. Takový přístup však pomíjí epidemiologický potenciál zkoumaných osob. Výše popsané algoritmy naopak usilují o co nejvyšší odhalený přenašečský potenciál. Tímto přístupem se tedy testují ibezpříznakové osoby, ač je u nich pravděpodobnost nákazy menší, než u osob příznakových. Během bezpříznakové fáze je totiž epidemiologický potenciál osob obzvláště vysoký. Cílem algoritmu je zachytit i tzv. super přenašeče.9
8 Zdrojem informací mohou být také data o pohybu osob z mobilních telefonní sítě.
9 Epidemiologie mluví o tzv. pravidlu “80/20”, kdy přibližně 20 % nakažených jedinců způsobí 80 % šíření nemoci.
 6




























































































   6   7   8   9   10