Page 9 - IDEA Duchodova studie

SHRNUTÍ

Cílem této analýzy je identifikace rizik a možných překážek vztahujících se
k rychlejšímu prodlužování zákonného a reálného věku odchodů do důchodu
v České republice. Studie přináší první podrobný kvantitativní vhled do
problematiky odchodu do důchodu a věkově determinované neúčasti na trhu
práce v České republice díky unikátním mezinárodně srovnatelným datům
z průzkumu SHARE.

Naše analýza ukazuje, že starší generace v České republice se v mnoha
ohledech stále odlišují od srovnatelných generací vyspělejších zemí severní a
západní Evropy. Socio-ekonomické podmínky, dosažené vzdělání, struktura
povolání a zdravotní stav české populace jsou stále nižší v důsledku
historického vývoje 20. století. Na druhé straně se v poslední době tyto
ukazatele rychle a výrazně zlepšují a konvergují ke standardům v ekonomicky
vyspělejších zemích Evropské unie.

Naše zjištění jen velmi málo podporují názor, že relativně rané odchody do
důchodu v České republice jsou primárně způsobeny horšími osobními a
socio-ekonomickými podmínkami starších generací. Analýza naopak ukazuje,
že předčasné odchody do důchodu a z trhu práce jsou hlavně důsledkem
institucionálního nastavení a motivací vyvolaných daňovým, sociálním a
důchodovým systémem, a s největší pravděpodobností také politikou
zaměstnanosti, jež ovlivňuje očekávání zaměstnanců i zaměstnavatelů.

Převládající nižší zaměstnanost starších mužů a žen v České republice,
v porovnání s rozvinutými zeměmi Evropské unie, lze jen v omezené míře
přičíst na vrub rozdílů v individuálních osobních charakteristikách. Naše
studie dokládá, že zdraví jednotlivců se s věkem zhoršuje mnohem pomaleji,
než jak starší lidé odcházejí do důchodu a opouštějí trh práce. Zjistili jsme, že
místní míra nezaměstnanosti souvisí s odchody do důchodu žen, ale nikoliv
v případě mužů. Konečně studie ukazuje, že věkové profily odchodů do
důchodu a mimo trh práce jsou významně ovlivněny zákonnými podmínkami
nároků na předčasný odchod do starobního důchodu.

Naše analýza neidentifikuje žádná zásadnější rizika vyplývající z dalšího
zvyšování věku odchodu do důchodu nad jeho současnou úroveň. Naše
simulace ukazují, že kdyby byla česká populace se svými demografickými,
zdravotními, a socio-ekonomickými charakteristikami vystavena švédskému
institucionálnímu systému, rozdíl v míře zaměstnanosti mužů zcela zmizel a
v případě žen by se zredukovat zhruba o 80 %. Ačkoli dodatečná efektivita a
zvýšení společenského blahobytu plynoucích z eliminace nedostatečného
využívání lidského kapitálu starších lidí nejsou explicitně vidět, je zřejmé, že
jsou značné a podstatné pro udržitelnost sociálního státu v České republice.

7