Page 3 - Studie IDEA 08 2020 Vysoka cena nizkeho vzdelani
P. 3
Studie 8 / 2020
Vysoké náklady nízkého vzdělání v České republice
PROSINEC 20201
JANA KRAJČOVÁ A DANIEL MÜNICH
Shrnutí
• Formou projekcí kvantifikujeme hypotetické dopady scénářů kvalitnějšího vzdělání poskytnutého nedostatečně gramotným patnáctiletým žákům na dlouhodobý růst české ekonomiky v budoucích dekádách. Naše projekce nejsou predikcemi budoucího vývoje, ale hypotetickými trajektoriemi možného budoucího vývoje na základě současných vědeckých poznatků o kauzálních vztazích mezi úrovní vzdělanosti a ekonomickým růstem.
• Patnáctiletí žáci s nedostatečnou gramotností, tedy ti, co dosahují příliš nízkých výsledků v testech funkční gramotnosti, mají v dalším životě výrazné problémy v ekonomickém a společenském uplatnění. V rámci zemí OECD dosahuje podíl těchto žáků 24 %. V České republice je tento podíl jen o něco málo nižší (21 %), což představuje zhruba 20 tisíc žáků ve věkovém ročníku. Zanedbatelný podíl těchto žáků vykazují gymnázia, čtyřletá i víceletá. Na základních školách však představují necelou třetinu a na středních školách bez maturity podíl těchto žáků dosahuje téměř poloviny. Výluky v prezenčním vzdělávání v éře covid-19 velmi pravděpodobně zvýší nerovný přístup ke kvalitnámu vzdělání a tedy podíl nedostatečně gramotných žáků.
• Naše projekce ukazují, že i relativně malá snížení výskytu nedostatečně gramotných žáků mohou mít díky pozitivnímu dopadu na produktivitu budoucí pracovní síly nezanedbatelné dopady na dlouhodobý hospodářský růst země. Pokud se vezme v potaz celoživotní horizont dopadů, i náš nejméně ambiciózní reformní scénář odpovídá zvýšení ročního HDP o 18 mld. Kč. Tento potenciální dopad je například výrazně vyšší než současné náklady na tzv. inkluzi, které se blíží 10 mld. Kč.
1 Tato studie reprezentuje pouze názor autorů, a nikoli oficiální stanovisko Národohospodářského ústavu AV ČR, v. v. i. či Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studium UK v Praze (CERGE). Za cenné komentáře a rady autoři děkují Tomáši Protivínskému, Danovi Prokopovi, Janě Strakové, Arnoštu Veselému, Václavu Korbelovi a Štěpánu Jurajdovi. Případné chyby však jdou pouze na vrub autorů. Studie byla ve spolupráci s PAQ Research vydána díky podpoře Nadace České spořitelny a Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV21. Studie vyšla ve zkrácené podobě jako součást monografie „Nerovnosti ve vzdělávání jako zdroj neefektivity“ vydané ve spolupráci s PAQ Research s podporou Nadace České spořitelny.
