Page 3 - IDEA Serologicke testy COVID19 duben2020 15

IDEA anti COVID-19 # 15
Serologické testy na protilátky covid-19:
K čemu nám mohou být dobré1 DUBEN 2020
Ludmila Matysková2
Shrnutí
• Existují dva druhy testů na covid-19. První skupina jsou diagnostické testy PCR, které zjišťují, zda má jedinec v daný okamžik v sobě virus, nebo ne. Tyto testy umožňuje identifikovat přítomnost virové RNA v jakékoli tkáni, tělní tekutině či výtěru. Druhou skupinu představují testy na protilátky (serologické), které indikují, zda jedinec byl vůbec někdy virem infikován. Jelikož protilátky se v těle začínají tvořit až s určitým odstupem ode dne nakažení, serologické testy jsou zcela nevhodným diagnostickým nástrojem pro zjištění časných fází nemoci. Serologické testy na měření protilátek jsou ale velmi důležité pro zjištění a potvrzení prodělané infekce. Serologické testy měří IgM protilátky tvořící se v časné fázi imunitní odpovědi a IgG paměťové protilátky v pozdější fázi infekce. Tato studie se podrobněji zabývá možnostmi využití serologických testů.
• Serologické testy jsou přínosné primárně k získání informací, které v současnosti stále chybí, ale přitom jsou nutné pro určení optimální strategie, jak nejlépe epidemii covid-19 čelit. Pomocí serologických testů lze získat reprezentativní data, ze kterých lze věrohodně vyčíst, jaké procento obyvatelstva již bylo infikováno či reinfikováno a jakým způsobem se toto procento mění se zavedenými vládními opatřeními.
1 Tato studie reprezentuje pouze názor autorky, a nikoli oficiální stanovisko Národohospodářského ústavu AV ČR, v. v. i., Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studium UK v Praze (CERGE) či Univerzity v Bonnu. Autorka není epidemioložka, lékařka ani mikrobioložka. Studie tak může obsahovat chyby pramenící z nedostatku jejích vědomostí v těchto oborech. Poděkování za užitečné připomínky k pracovní verzi textu patří Štěpánu Jurajdovi, Pavlu Kocourkovi, Janě Lohrové a Jakubu Steinerovi, za odbornou lékařskou konzultaci Adamu Jarošovi, Haně Kaněrové a Josefu Šilhovi a za pomoc s editací textu Danielu Münichovi. Veškeré případné nepřesnosti a chyby však jdou na vrub autorky. Studie byla vydána i díky podpoře Akademie věd České republiky v rámci programu Strategie AV21, podpoře Nadace Experientia a Deutsche Forschungsgemeinschaft (DFG) skrze CRC TR 224 (projekt B02).
2 Univerzita v Bonnu, lmatysko@uni-bonn.de.
1