Page 13 - IDEA Studie 01 2023 Ruce a mozky ceskych zen

RUCE A MOZKY ČESKÝCH ŽEN STÁLE NEVYUŽITY IDEA 2023 poměrně extrémní postavení: vykazuje třetí nejnižší míru zaměstnanosti a druhou nejnižší hodnotu průměrně odpracovaných hodin, spolu se Slovenskem, Řeckem a Itálií. Již diskutované Rakousko se nachází ve skupině skandinávských zemí charakterizovaných vysokou mírou zaměstnanosti díky vysokému podílu částečných úvazků. Mimořádné postavení Česka tedy úzce souvisí s velmi nízkým výskytem částečných úvazků. Mladší české ženy je více využívají pouze během studia, nikoliv době rodičovství (Graf 1.4). Vseverovýchodním segmentu Grafu 3 najdeme země kombinující vysokou míru zaměstnanosti a vysoký podíl plných úvazků (tj. nízký výskyt částečných úvazků). Tyto země charakterizuje poměrně krátké období veřejné finanční podpory rodičovství. 4. Česko v detailu V další části analýzy se situací v Česku zabýváme podrobněji. Grafy 5a a 5b srovnávají profily českých mužů a žen. Nižší míra zaměstnanosti nejmladších žen je dána jejich větším zapojením do vysokoškolského studia. Vysokou školu poslední dekádu studoval výrazně vyšší podíl žen než mužů. Ženy také vykazují výrazně vyšší míru úspěšného dokončování studia. Dalším faktorem je mateřství a rodičovství, které se do rozdílů pracovního zapojení promítá nevíce kolem 34. roku věku. V pozdějším věku ženy v míře zaměstnanosti rychle dohání muže a kolem 45. roku věku se jim téměř vyrovnají. Posléze následuje prudký pokles v důsledku dřívějších odchodů žen do důchodu. To je dáno jednak nižším zákonným věkem nároku na starobní důchod žen (podle počtu vychovaných dětí) a dále mnohem častějším zapojením žen do péče o rodinné příslušníky, vnoučata a prarodiče. Srovnání vývoje profilů zaměstnanosti žen za poslední dvě dekády nabízí Grafy 6a a 6b. V letech 2000–2010 vidíme výrazný posun ‘sedla’ nízké zaměstnanosti souvisejícího s rodičovstvím. Tento posun úzce souvisel s výrazným zvyšováním věku ženy při narození prvního dítěte, jak dokumentují Grafy 1. Po roce 2010 však již vidíme téměř setrvalý stav. Na pravém konci věkového profilu zaměstnanosti vidíme průběžné zvyšování věku odchodu žen do důchodu po celé dvě dekády 2000–2019. Posun poklesu zaměstnanosti Češek v důsledku rodičovství k vyššímu věku za poslední dvě dekády (Graf 6a) výrazným způsobem souvisel s prodlužující se dobou studia a vyšší úrovní dosahovaného vzdělaní mladšími generacemi žen. Zřetelně je to vidět v rozdílných profilech zaměstnanosti žen podle úrovně vzdělání (Graf 4a, horní panel). Spodní 11