Page 16 - IDEA Studie 09 2020 Nechtene plody prorodinnych politik

NECHTĚNÉ PLODY PRORODINNÝCH POLITIK IDEA 2020 Data a metoda měření dopadu Dopady obou reforem délky čerpání rodičovského příspěvku na ekonomickou aktivitu a nezaměstnanost žen s dětmi ve věku 3–5 let byly měřeny metodou rozdílu v rozdílech. V prvé řadě porovnáváme postavení na trhu práce u žen, které ještě hodnocená reforma nezasáhla, a postavení na trhu práce u žen, které již byly reformou ovlivněny. Abychom byli schopni odlišit vliv zmíněných reforem od vlivu dalších faktorů, porovnáváme rozdíl mezi ženami těsně zasaženými a těsně nezasaženými reformou s rozdílem u žen se staršími dětmi pozorovaných ve stejném časovém období. V případě reformy v roce 1995 srovnáváme matky dětí, které dosáhly věku 3 let před zavedením čtyřleté rodičovské dovolené (tyto ženy ukončily čerpání rodičovského příspěvku ještě před reformou a jsou tedy reformou ještě nedotčené) a matky dětí, které dovršily tři roky až po zavedení čtyřletého čerpání rodičovského příspěvku (reformou dotčená skupina). Tyto ženy pak sledujeme i v letech, kdy jejich děti dosáhly 4 a 5 let. K odstranění vlivu změn dalších faktorů a trendů, které v období okolo přijetí reformy nastaly, využíváme kontrolní skupinu žen, které ve stejném období před a po reformě měly nejmladší děti ve věku pěti let a reforma samotná se jich tak nijak nedotkla. Stejný přístup jsme použili pro sledování dopadů reformy roku 2008. Zde porovnáváme ekonomickou aktivitu a nezaměstnanost posledních kohort žen, kterých se reforma nedotkla s prvními kohortami žen, které měly možnost vyčerpat stejný celkový objem rodičovského příspěvku během 3 místo 4 let. Ačkoli si část žen v našem vzorku zvolila i dvouletou variantu čerpání, tato volba nebyla příliš častá (6 % žen). Soustředíme se proto na rozhodování žen mezi čtyřletou a tříletou variantou. Kontrolní skupinu, stejně jako v předchozím případě, tvoří matky dětí, které v době zavedení reformy dosáhly věku pěti let. Obě skupiny poté rovněž sledujeme po dobu dvou let, tedy v době, kdy tříleté děti dosáhly věku 4 a 5 let a děti v kontrolní skupině věku 6 a 7 let. Námi zvolené kontrolní skupiny splňují všechny předpoklady nutné k tomu, abychom mohli metodu rozdílu v rozdílech využít.10 K analýze jsme použili individuální data z Výběrového šetření pracovních sil Českého statistického úřadu v letech 1994–1999 a 2008–2013. Ve zkoumaném vzorku byly ženy ve věku 25–55 let s alespoň jedním dítětem, jejichž nejmladšímu dítěti byly 3, 4 nebo 5 let. 10 Diskuse k předpokladům metody je obsažena v původním článku (Bičáková a Kalíšková, 2019). 14