Page 27 - IDEA Studie 11 2015 Rozdily vydelku ve vztahu k materstvi

Příloha I: Institucionální faktory ovlivňující péči o děti v ČR
Mateřská a rodičovská dovolená v ČR
V ČR existuje dlouhá tradice mateřské a rodičovské dovolené (dále jen MD a RD), tak jak dokumentuje text v Boxech 1 a 2, které dávají přehled historického vývoje MD a RD v Česku.
Současná úprava MD umožnuje ženám čerpat 28 týdnů mateřské (u dvojčat a vícerčat 37 týdnů), z toho 6 týdnů před porodem a během této doby dostávat jako náhradu mzdy peněžitou pomoc v mateřství (dále jen PPM), a to za podmínky účasti na nemocenském pojištění po dobu alespoň 270 dní během posledních 2 let. Pro matky zaměstnankyně navíc platí podmínka, aby byly na nemocenském pojištění účastny v den nástupu na MD. Pokud žena nárok na PPM nemá, začíná pobírat rodičovský příspěvek hned po narození dítěte. Na MD má nárok i otec dítěte nebo manžel ženy, která dítě porodila, ne však dříve nežli v sedmém týdnu po narození dítěte (během šestinedělí je MD vyhrazena pouze pro matky), tudíž PPM se otcům vyplácí 22 týdnů (u dvojčat a vícerčat 31 týdnů). Výše PPM se odvozuje jako 70 % průměrného hrubého měsíčního příjmu za poslední rok.
Na MD pak navazuje RD. Rodiče si mohou
zvolit délku a výši pobírání rodičovského
příspěvku do celkové částky 220 000 Kč na
dítě. Měsíční výše je omezená podobně jako u
PPM 70 % platu a nejvyšší hodnota příspěvku
může činit 11 500 Kč. Stejný vyměřovací základ
jako pro PPM je rozhodující i pro vznik nároku
a určení výše rodičovského příspěvku. Když
alespoň jednomu z rodičů vzniká nárok na
PPM, může si volit délku trvání placené RD v
délce do 2, 3 nebo 4 let věku dítěte a výši
čerpání rodičovského příspěvku, do celkové
částky 220 000 Kč na dítě. Když žádný z rodičů podmínky pro vznik nároku na PPM nesplňuje, spadají rodiče automaticky do nejpomalejší čtyřleté varianty čerpání rodičovského příspěvku.
BOX A1: Úprava mateřské dovolené v ČR
První formy MD byly uzákoněny již za dob Rakouska-Uherska koncem 19. století v rámci zákona o nemocenském pojištění. Pojištěné ženy tehdy měly nárok na peněžitou pomoc v mateřství (dále jen PPM) ve výši nemocenského po dobu 4 týdnů ode dne porodu (Paloncyová et al, 2013). Mateřská dovolená se pak postupně prodlužovala a PPM se různě upravovala; podmínka účasti pojištěnce na nemocenském pojištění se již však zachovala až do dnešního dne.
Od roku 1964 (zákon č. 58/1964 Sb., o zvýšení péče o těhotné ženy a matky) byla MD prodloužena na dobu 22 týdnů a bylo také zaručeno právo na tzv. „další mateřskou dovolenou“ (dřívější termín pro rodičovskou dovolenou) až do doby, kdy dítě dosáhne věku 1 roku, tímto vlastně vznikla první úprava rodičovské dovolené ((dále jen RD), viz Text Box 2 níže. Po skončení MD a RD měl zaměstnavatel povinnost zařadit ženu na její původní práci a pracoviště. Nebylo-li to možné proto, že tato práce odpadla nebo pracoviště bylo zrušeno, musela organizace zařadit tuto pracovnici na jinou práci odpovídající pracovní smlouvě.
Od 1.1.1966 (zákon č. 67/1965 Sb., o některých změnách v nemocenském pojištění) byly sazby nemocenského a PPM určovány ne již podle doby nepřerušeného zaměstnání u téhož zaměstnavatele, ale podle celkové doby zaměstnání. Doba výplaty PPM byla prodloužena na 26 týdnů.
Od 1. 7.1987 (zákon č. 50/1987 Sb., o změnách v nemocenském zabezpečení) byla placená MD prodloužena na dnešních 28 týdnů (37týdnu v případě dvojčat či vícerčat), z toho 6 týdnů před porodem. Nově byla přiznána tato dávka i muži pokud pečoval o dítě na základě rozhodnutí příslušného orgánu, nebo matka zemřela. MD také nemůže být nikdy kratší než 14 týdnů a nemůže končit ani být přerušena před uplynutím 6 týdnů ode dne porodu. Od této úpravy do dnešní doby se již délka MD neměnila.
Od 1. 1. 2009 má nárok na PPM i otec dítěte nebo manžel ženy, která dítě porodila, pokud s ní uzavřel písemnou dohodu, že bude o dítě pečovat nejméně po dobu 7 dnů po sobě jdoucích. Otec může čerpat PPM nejdříve od počátku 7. týdne po porodu. Matka a otec se tak mohou střídat v pobírání dávky, přičemž četnost střídání není omezena.
Zdroj: zpracováno na základě Paloncyová et al, 2013 a www.mpsv.cz
23