Page 6 - IDEA Studie 11 2015 Rozdily vydelku ve vztahu k materstvi

 Část rozdílu vmediánu měsíční mzdy může být vysvětlena vývojem odpracovaných hodin. Muži bez dětí pracují v průměru o 2 hodiny týdně více nežli bezdětné ženy. S narozením dítěte však muži zvyšují počet obvykle odpracovaných hodin a v období, kdy jsou děti malé, pracují muži v průměru 44,4 hodiny týdně, zatímco ženy s malými dětmi pracují v průměru 38 hodin týdně. Tyto genderové rozdíly se s rostoucím věkem nejmladšího dítěte uzavírají a genderový rozdíl pro zaměstnance s dospělými dětmi v domácnosti dosahuje 2,5 hodinového rozdílu.
 Rodičovství a péče o malé děti také ovlivňuje míru participace žen na trhu práce, tj. míru jejich ekonomické aktivity. Participace bezdětných žen ve věku 25-49 let na českém trhu práce je velmi vysoká, a to na úrovni 90 %. S narozením dítěte participace žen prudce klesá na úroveň necelých 20 %. Tento vysoký propad participace Češek na trhu práce během období narození dítěte a péči o dítě do dvou let není překvapivý vzhledem kdélce a relativní štědrosti mateřské a rodičovské dovolené (dále jen MD a RD) a neexistenci institucionálních zařízení péče o děti do 3 let, která by umožnovala matkám efektivně skloubit rodinný život a pracovní kariéru.
 Výsledky analýz s využitím individuálních dat SILC odhalují statisticky významnou negativní asociaci mezi přerušením pracovní aktivity zapříčiněné dlouhou RD a následnou mzdou. Prodloužení celkové doby MD a RD o jeden rok je spojeno, za jinak stejných podmínek, se snížením mezd o 1,1 %, a to ve smyslu budoucích mezd až do odchodu do důchodu.
 Různé zastoupení mužů a žen napříč profesemi také přispívá k celkovým genderovým rozdílům vemzdách. Ukazujeme, že zastoupení žen v méně placených profesích vysvětluje přibližně 13 % celkového mzdového rozdílu u zaměstnanců ve věku 20-49 let.
 Současná legislativní úprava MD a RD se řadí k těm nejdelším a nejštědřejším na světě. Takto nastavený systém, spolu s nedostatečně dostupnou institucionální péčí o malé děti a nízkým využitím flexibilních forem zaměstnání ze strany zaměstnavatelů, motivuje ženy, aby spíše zůstaly doma s dětmi co nejdéle, než aby se snažily sladit práci s péčí o děti a rodinu. S tím pravděpodobně souvisí také velmi nízká fertilita, se kterou se již ČR dlouhodobě potýká.
 Ženy představují významný zdroj kvalifikované pracovní síly, jsou tedy pro český trh práce a z pohledu ekonomického přínosu, např. tvorby HDP, strategicky důležité. Dlouhá doba, kterou ženy tráví mimo trh práce v souvislosti s narozením dítěte a povinnostmi spojenými s péčí o malé děti, má tedy vliv na blahobyt a ekonomickou výkonnost ČR.
2