Page 13 - IDEA Studie 11 2019 Navratnost vydaju na vyzkum

NÁVRATNOST SOUKROMÝCH A VEŘEJNÝCH VÝDAJŮ NA PODNIKATELSKÝ VÝZKUM A VÝVOJ V ČESKÉ REPUBLICE 2019
Tabulka 2  poskytuje naše odhady návratnosti VaV kapitálu. V řádcích jsou uvedeny regresní výsledky pro různé druhy kapitálu a jejich návratnosti. Kromě běžného fixního kapitálu je tam VaV kapitál rozdělený na soukromě vs. veřejně financovaný a zároveň vlastní (přímý dopad) vs. sdílený (nepřímý dopad). Druhý a třetí sloupec ukazuje údaje, ze kterých se míra návratnosti počítá (viz příloha A2 ), tj. nejprve regresní odhady elasticit (kompletní výsledky viz příloha A4 ) a potom poměr přidané hodnoty a příslušného kapitálu. Čtvrtý sloupec uvádí hlavní zjištění, což je střední hodnota hrubé mezní návratnosti, která je výsledkem pronásobení předchozích dvou sloupců. Nicméně je nutné vzít v úvahu nejen bodový odhad elasticity, ale i jeho přesnost, a potažmo statistickou významnost. Z tohoto důvodu jsou v posledních dvou sloupcích uvedeny hodnoty návratnosti na dolní a horní hranici 95% intervalu spolehlivosti. Čím přesnější odhad, tím užší rozpětí v rámci tohoto intervalu a naopak. Statisticky významné výsledky (na 10% hladině), které je smysluplné interpretovat, jsou zvýrazněny tučně.
Výsledky jsou rámcově v souladu s přechozími studiemi z jiných zemí. Přímý efekt soukromého VaV kapitálu je odhadnut s poměrně velkým rozpětím, ale i tak indikuje vysokou návratnost. Střední hodnota odhadované návratnosti dosahuje okolo 50 %, což znamená, že zvýšení soukromého VaV kapitálu o 1 Kč je spojeno s následným růstem přidané hodnoty ve stejném odvětví o 50 haléřů ročně, a tudíž se touto formou vrátí zhruba do dvou let. K tomu je nutno ještě přičíst nepřímý efekt soukromých VaV výdajů, jejichž návratnost je sice odhadnuta řádově menší, ale rovněž statisticky významná. Návratnost běžného fixního kapitálu vychází podle očekávání několikanásobně menší.
Odhad přímého efektu veřejného VaV kapitálu má tak velkou směrodatnou odchylku, že o směru ani velikosti jeho působení nelze s dostatečně vysokou statistickou jistotou dělat žádné závěry. Dolní hranice odhadnuté návratnosti dokonce zasahuje poměrně výrazně do negativních hodnot, takže podle těchto výsledků ani nejsme s dostatečně vysokou statistickou jistotou schopni říci, jestli vládní dotace na VaV v rámci daného odvětví spíše pomáhají, anebo škodí. Například si lze představit, že pokřivení konkurenčního prostředí může vlivem dotací v extrémním případě dosáhnout takové míry, že růst odvětví jako celku srazí dolů.
Nicméně podnikatelský VaV kapitál financovaný z veřejných zdrojů vykazuje nezanedbatelné nepřímé dopady na zbytek ekonomiky. Nepřímá návratnost veřejného VaV kapitálu vychází poměrně přesně v rozmezí od 15 do 44 % se střední hodnotou bezmála 30 %. Zvýšení veřejného VaV kapitálu v daném odvětví o 1 Kč je tak spojeno s nárůstem přidané hodnoty v ostatních odvětvích s ním propojených skrze dodavatelsko-odběratelské vazby zhruba o 30 haléřů ročně. Na úrovni celé ekonomiky se tudíž vládní intervence v této oblasti mají tendenci vrátit ve vyšší přidané hodnotě za zhruba tři roky a tři měsíce. Neznamená to však, že by se částka těchto dotací tak rychle vládě plně vrátila ve vyšších příjmech státního rozpočtu, protože přidaná hodnota zahrnuje zisky, mzdy a odpisy, ale naznačuje to jejich pozitivní dopad na rozvoj české ekonomiky.
Z toho, že přímý efekt veřejného VaV kapitálu vychází statisticky nevýznamný, nutně nevyplývá, že jsou takové vládní intervence neúčelné. Z logiky věci by totiž dotace do firem měly směřovat tam, kde nutně nemusí být jejich bezprostřední přímý efekt na samotné příjemce zřetelný, ale kde přispívají ke zvyšování výkonnosti napříč celou ekonomikou. Naše zjištění na odvětvové úrovni říkají, že veřejný VaV kapitál sice prokazatelně přímý efekt uvnitř dotovaných odvětví nemá, tedy že nemá dopad na firmy, které veřejnou podporu obdrží, ani další společnosti ve stejném odvětví. Z veřejné VaV podpory profitují ale ostatní odvětví, která jsou na dotovaná odvětví navázána a s tím i celá ekonomika.10
10 Výsledky zůstávají kvalitativně stejné, pokud použijeme váhy založené na dodávkách nebo odbytu. Nezáleží tedy na předpokladu směru přenosu nepřímých efektů – buď po, nebo proti směru výrobního řetězce.
11