Page 14 - IDEA Studie 11 2019 Navratnost vydaju na vyzkum

NÁVRATNOST SOUKROMÝCH A VEŘEJNÝCH VÝDAJŮ NA PODNIKATELSKÝ VÝZKUM A VÝVOJ V ČESKÉ REPUBLICE 2019
Tabulka 2: Odhady návratnosti VaV kapitálu (1996–2015)
Střední hodnota návratnosti
(3)
8,3 %***
49,6 %**
52,6 %
4,2 %**
29,3 %***
Kapitál
Běžný fixní kapitál
Přímý efekt soukromého VaV kapitálu
Přímý efekt veřejného VaV kapitálu
Nepřímý efekt soukromého VaV kapitálu
Nepřímý efekt veřejného VaV kapitálu
Poměr přidané Odhad hodnoty
elasticity a příslušného kapitálu
(1) (2)
0,321**
(0,070) × 0,26 = 0,023**
(0,008) × 21,57 = 0,005
(0,004) × 105,20 =
0,078**
(0,028) × 0,54 = 0,118***
(0,029) × 2,48 =
Dolní hranice návratnosti
(4)
4,8 %*** 15,3 %**
-31,2 %
1,2 %** 15,1 %***
Horní hranice návratnosti
(5)
11,8 %*** 84,0 %**
136,5 %
7,1 %** 43,6 %***
Pozn.: Dolní a horní hranice návratnosti je uvedena na 95% intervalu spolehlivosti, statisticky významné odhady jsou zvýrazněny tučně; kompletní výsledky regresního odhadu elasticit jsou v příloze A4; směrodatné chyby v závorkách; *** p<0,01, ** p<0,05, * p<0,1.
Dopady takto spočítaného veřejného VaV kapitálu ale nerozlišují mezi efektem přeléváním znalostí a pouhým fiskálním stimulem, kterým je veřejná podpora VaV v podnikatelském sektoru v každém případě. Fiskální stimul, který se přes dodavatelsko-odběratelské vazby šíří ekonomikou, rovněž vyvolává pozitivní nepřímé efekty, a nadhodnocuje tak naše odhady. Je tak třeba mít na paměti, že skutečné nepřímé dopady leží pod námi prezentovanými výsledky. Platí to zejména v obdobích, kdy mají firmy obtížný přístup k financím i na běžné investice. Je otázkou, zda navýšení rozpočtů dotačních programů TIP na MPO a ALFA na TA ČR, ke kterému došlo během poslední ekonomické krize, nezapůsobilo právě primárně jako nástroj rychlého fiskálního stimulu. K interpretaci přelévacích efektů zvláště v tomto období je nutné přistupovat velmi opatrně.
Jak již bylo zdůrazněno výše, naše odhady mohou být dále zkresleny přítomností tzv. obrácené kauzality. Použitý model totiž pracuje s poměrně silným předpokladem, že výdaje na VaV vedou k vyšší přidané hodnotě, a ne naopak. Část námi odhadovaného efektu ale může být dána tím, že úspěšnější odvětví s vyšším růstem přidané hodnoty investují do VaV intenzivněji. Případný pozitivní kauzální vztah mezi přidanou hodnotou a VaV kapitálem tak naše odhady rovněž nadhodnocuje. Griffith et al., (2004) tvrdí, že toto nadhodnocení by nemělo být významné, protože produktivita je značně procyklická, zatímco podíl VaV výdajů na přidané hodnotě nikoliv. Nicméně námi odhadnuté efekty nelze interpretovat jako důkaz o kauzálním dopadu VaV výdajů na přidanou hodnotu.
Ani naše podrobné výsledky regresních odhadů (viz příloha A4) nijak zásadně nevybočují z odhadů uváděných ekonomickou literaturou. Elasticita celkového vlastního VaV kapitálu a přidané hodnoty vychází 0,046, řádově tedy srovnatelně jako v předchozích studiích (Lucking et al., 2018, Bloom et al., 2013 nebo Eberhardt et al., 2013). Rovněž elasticita sdíleného
12