Page 16 - IDEA Studie 11 2019 Navratnost vydaju na vyzkum

NÁVRATNOST SOUKROMÝCH A VEŘEJNÝCH VÝDAJŮ NA PODNIKATELSKÝ VÝZKUM A VÝVOJ V ČESKÉ REPUBLICE 2019
Diskuse a závěr
V naší analýze odhadujeme přímé a nepřímé dopady veřejného i soukromého VaV kapitálu na přidanou hodnotu. Odhady ukazují, že soukromý VaV kapitál má výrazný, pozitivní přímý efekt na odvětví, ve kterých je vynakládán. Jeho nepřímý dopad na ostatní odvětví je sice statisticky významný, ale ekonomicky nízký. V případě kapitálu veřejného je tomu naopak: zatímco jeho přímý dopad na podporovaná odvětví je neprůkazný, nepřímé efekty na ostatní odvětví jsou statisticky významné a jejich dopad na ekonomiku je značný.
Omezením naší analýzy je nedostatečná detailnost dat, která neumožňuje zohlednit například rozdílnost firem v rámci široké odvětvové skupiny. Nejsme tak schopni rozlišit „přelévací“ efekty mezi firmami v rámci odvětví a tyto efekty se v naší metodice započítávají jako ty přímé. V důsledku toho naše odhady zřejmě přímé efekty VaV kapitálu nadhodnocují na úkor efektů nepřímých. Další problematickou otázkou je volba odpisového (depreciačního) koeficientu. Odhady elasticit jsou sice vůči jeho volbě robustní, ale odhad návratnosti je jím ovlivněna. Citlivostní testy (v příloze A5) však ukazují, že přijatelně zvolené odpisové koeficienty (5–20 %) závěry našich odhadů nemění.
Porovnání odhadnutých dopadů VaV investic na tuzemsky orientované firmy a na ty zapojené do globálních hodnotových řetězců pak může odhalit heterogenitu v českém podnikatelském prostředí. Odvětví zapojená do produkčních řetězců s technologicky vyspělejšími zahraničními partnery mohou mít z VaV větší užitek, protože se mohou přímo učit od světové špičky (Griffith et al., 2004). Obdobně technologicky pokročilé firmy mohou ve VaV vykazovat jinou výkonnost než ostatní (Ortega-Argilés et al., 2011). Vzhledem k transformaci české ekonomiky směrem k technologicky intenzivním oborům a míře veřejné podpory VaV jsou hlubší průběžné analýzy českého inovačního systému nezbytností.
Konečně by bylo přínosné rozlišovat směry kauzálního efektu mezi VaV kapitálem a přidanou hodnotou. K tomu jsou však vhodnější informace na firemní spíše než odvětvové úrovni, a to pokud možno spojující data nejen z dotazníkových šetření o VaV, ale i s finančními ukazateli. Firemní data by umožnila zohlednit i vnitro-odvětvovou heterogenitu v návratnosti VaV kapitálu. Potřebná firemní data sice v Česku existují, ale jak je již výše uvedeno, na rozdíl od řady zemí s vyspělejší státní správou jejich vzájemné propojování dosud není systematicky vyřešeno ani pro vědecké účely, a ani pro potřeby zkvalitňování veřejných politik.
14