Page 7 - IDEA Studie 11 2019 Navratnost vydaju na vyzkum

NÁVRATNOST SOUKROMÝCH A VEŘEJNÝCH VÝDAJŮ NA PODNIKATELSKÝ VÝZKUM A VÝVOJ V ČESKÉ REPUBLICE 2019
Úvod
Znalostně intenzivní odvětví jsou hybatelem světové ekonomiky posledních dekád. Společnosti jako Amazon, Apple anebo Google transformovaly kapitálový trh a ziskem i tržním pokrytím zastínily tradiční průmyslové giganty. Tyto nově nastupující společnosti zároveň investují bezprecedentně velké prostředky do výzkumu a vývoje (VaV) (Petit, 2016). Zrychlující se technologický pokrok se následně promítá do rostoucí výše soukromě i veřejně financovaných VaV výdajů v celé ekonomice. Jaký celkový dopad ale tyto výdaje skutečně mají na výkonnost jednotlivých odvětví? Představuje objem a zacílení veřejné podpory VaV v podnikatelském sektoru efektivně vynaložené prostředky?
Měření dopadů veřejné podpory VaV soukromých firem by v České republice mělo být často skloňovaným tématem. Graf 1 totiž ukazuje, že v míře financování VaV v podnikatelském sektoru z národních vládních zdrojů je Česká republika dlouhodobě čtvrtá v EU a zaostává pouze za třemi dalšími zeměmi bývalého východního bloku. Do těchto veřejných výdajů navíc nejsou započítány dotace ze strukturálních fondů EU, které přinejmenším v posledních deseti letech plynuly do podpory podnikatelského VaV v nezanedbatelné míře, avšak ve statistikách jsou sledovány odděleně jen v poslední době.
Graf 1: Podíl výdajů na podnikatelský výzkum a vývoj financovaný z národních vládních zdrojů (1995–2015) na celkových výdajích na výzkum a vývoj
0,35 0,30 0,25 0,20 0,15 0,10 0,05 0,00
Pozn.: Vlastní výpočty na základě údajů v EUR v běžných cenách. Do národních vládních zdrojů nespadají dotace ze strukturálních fondů EU. Zdroj: Eurostat (2019).
Spočítat návratnost podnikatelského VaV je však metodicky složité. Je totiž problém
identifikovat kauzální vztah mezi VaV výdaji a přidanou hodnotou. Prosperující firmy mohou
více investovat do VaV právě proto, že mají lepší vyhlídky na další růst, díky němuž se jim
Graf 2: Intenzita veřejného a soukromého výzkumně-vývojového kapitálu
tyto investice vrátí. Naopak upadající firmy mohou zainvestovat do VaV s vidinou toho, že se
(1996–2015)
jim díky tomu nepříznivý výhled podaří zvrátit. Pro určení kauzálního efektu by byl ideální
8
7 6 5
řízený experiment, kdy by z páru dvou identických firem pouze jedna uskutečnila VaV investici.
681
300 320
5 732
332 26A
331 210
26C
26B
720
aV kapitálu
Podíl na celkových VaV výdajích
Rumunsko Polsko Slovinsko Česko Španělsko Madarsko Kypr Francie Itálie Rakousko Norsko Velká Británie Estonsko Slovensko EU/EFTA Švédsko Řecko Belgie Německo Portugalsko Lotyšsko Island Irsko Lucembursko Nizozemí Finsko Dánsko Bulharsko Chorvatsko Litva Malta Švýcarsko