Page 9 - IDEA Studie 11 2019 Navratnost vydaju na vyzkum

NÁVRATNOST SOUKROMÝCH A VEŘEJNÝCH VÝDAJŮ NA PODNIKATELSKÝ VÝZKUM A VÝVOJ V ČESKÉ REPUBLICE 2019
Metodika
Soukromé výdaje na VaV mohou přinášet ekonomický užitek nejen firmě, která VaV realizuje a financuje. Vzniklé inovace jsou totiž často užity i jinak a jinde, než bylo původně zamýšleno. Jejich přímá návratnost, tedy i vliv na zisk a růst firmy, která VaV realizovala, pak může být jen zlomkem celkového přínosu, který prostupuje celou ekonomikou. V takových případech však bude rozsah soukromě motivovaných investic do VaV menší, než by bylo z pohledu celku přínosné. Doplňková veřejná podpora VaV se pak nabízí jako nástroj jak investice do VaV přiblížit jejich společensky optimální úrovni.
V logice výše uvedeného by veřejná podpora VaV měla cílit na projekty s nízkou nebo nejistou přímou návratností pro realizující subjekt, ale zato s potenciálně velkým přínosem pro další firmy napříč ekonomikou. Je totiž malá pravděpodobnost, že takové projekty budou bez veřejné podpory financovány ze soukromých zdrojů. Efektivitu takové veřejné podpory tak nelze posuzovat stejnými metrikami jako návratnost soukromých investic. Zatímco u soukromé investice jsou z pohledu investora relevantní pouze přínosy pro něj samotného, hodnocení veřejné podpory musí zahrnovat i dopady na ostatní firmy.
Pro komplexní vyhodnocení dopadů VaV investic je tedy nutno určit jejich přímé i nepřímé efekty. K tomu slouží klasický přístup Zvi Grilichese (1979). Cobb-Douglasova produkční funkce s dodatečnými proměnnými pro VaV investice představuje v literatuře základní kámen způsobu kvantifikace jejich dopadů (Bloom et al, 2013; Eberhardt et al., 2013). Byť jsou VaV investice realizovány na firemní úrovni, nás zajímá jejich celková návratnost, takže odvětvovou agregací neztratíme žádné informace. Pouze přímá návratnost je nadhodnocena o nepřímé efekty uvnitř odvětví. Adaptace produkční funkce na odvětvová data vede k obecné regresní rovnici:
ln(Yit) = β1ln(Lit) + β2ln(Cit) + β3ln(Rit) + β4ln(Sit) + τt + αi + εit (1)
kde Yit je přidaná hodnota odvětví i v roce t, Lit odvedená práce, Cit fixní kapitál, Rit vlastní výzkumný kapitál, Sit sdílený výzkumný kapitál. τt je neznámý efekt v určitý čas t shodný pro všechna odvětví a αi je neznámý efekt stejný pro dané odvětví ve všech obdobích (konstantní v čase). Fixními efekty τt a αi jsme schopni zohlednit trvale rozdílnou úroveň produktivity odvětví a vývoj v čase té její části, která je společná všem odvětvím (například v důsledku ekonomického cyklu).
V naší klíčové analýze pracujeme s konceptem výzkumného kapitálu v určitém odvětví a čase, Rti, tak jak ho popisuje Hall et al. (2010). Výzkumný kapitál vyjadřuje technologie a znalosti, které má odvětví i v čase t k dispozici díky svým VaV investicím v předchozích letech. Takto měřený VaV kapitál umožňuje zohlednit časovou prodlevu mezi okamžikem realizace výdajů a dobou, kdy se projeví dopady na reálnou ekonomiku. Tento přístup lze použít i na jednotlivé složky výdajů na VaV, takže můžeme spočítat nejen úroveň celkového výzkumného kapitálu, ale i jeho části dělené na soukromé a veřejné zdroje financování.
Jak už je výše zdůrazněno, výdaje na VaV v jednom odvětví neovlivňují jenom toto odvětví samotné, ale mohou mít řadu nepřímých efektů v dalších odvětvích. Pro jejich kvantifikaci jsme vytvořili metriku, Sti, pro intenzitu sdílení VaV kapitálu podle postupu Eberhardta et al. (2013). Základní myšlenkou je, že dané odvětví má k dispozici nejen vlastní VaV kapitál, ale i část VaV kapitálu odvětví ostatních, a to podle míry jejich vzájemné ekonomické propojenosti. Tu
7