Page 5 - IDEA Studie 12 2015 Publikacni vykonnost

Charakter našeho srovnání
Většina mezinárodních bibliometrických srovnání je založena na snadno spočitatelných, ale mnohdy zavádějících bibliometrických ukazatelích. Nevhodným, byť stále rozšířeným ukazatelem publikační výkonnosti zemí, je např. prostý počet publikovaných článků sečtený napříč obory s velmi odlišnou publikační praxí, především přirozenou publikační frekvencí (tj. obvyklým počtem článků na autora a rok). Takové součty jsou ovlivněny oborovou skladbou výzkumu, která se mezi zeměmi liší. V našem srovnání se proto striktně držíme srovnání v rámci oborů, navíc oborů poměrně úzce definovaných.9 Vliv rozdílů v publikační praxi je tím výrazně snížen, byť ne zcela eliminován.10
Ukazatele prostého počtu článků, byť srovnávané pouze vrámci oborů, zastírají potenciálně obrovské rozdíly v kvalitě, významu a přínosech vnich publikovaných vědeckých poznatků.11 Naším cílem je proto nabídnout srovnání založená na schopnosti publikovat špičkový výzkum. Jako měřítko kvality publikací se často používá ukazatel průměrné citovanosti článků. Typickým příkladem je relativní citační index oboru (RCIO). RCIO poměřuje průměrnou citovanost článků dané země vydaných v určitém roce v časopisech určitého oboru s průměrnou citovaností všech článků publikovaných v daném roce vdaném oboru na celém světě. Takto konstruovaný ukazatel však neumožňuje nahlédnout, zda jeho například nízká hodnota plyne z absence vysoce citovaných prací nebo z neobvykle vysokého počtu nízko citovaných článků v dané zemi (například díky existenci národních časopisů zařazených do databáze WoS). Za určitou hodnotou RCIO navíc může stát několik málo (pro daný obor netypických WoS) článků nebo naopak tisíce WoS článků, což je také velmi zásadní informace pro řízení VaV. Konečně fakt, že sledujeme články publikované v nedávných letech (do roku 2014), omezuje možnosti sledování jejich citačního dopadu.
V našem srovnání se proto zaměřujeme na snadno interpretovatelný počet kvalitních publikací. Sledujeme tedy nejen celkový publikační výkon daného oboru, ale také výkon v časopisech, které vykazují obecně vysokou úroveň citovanosti, a tedy obecně vysokou
9 Využíváme oborové dělení WoS Categories, které rozlišuje celkem 173 oborů ve skupině Sciences a 55 oborů ve skupině Social Sciences.
10 Například teoretický výzkum vykazuje v rámci mnoha oborů výrazně nižší publikační frekvence na autora než výzkum stejného oboru empiricky orientovaný, kde hlavní význam hrají výsledky měření.
11 Řada studií dokladuje, že výzkum publikovaný v relativně malé skupině špičkových časopisů má významně větší typické dopady než výsledky publikované v časopisech ostatních. Viz např. Garfield (1996), Ioannidis (2006), Meho (2007).
3