Page 7 - IDEA Studie 12 2017 Kdo je vas starosta

Úvod
Výdaje měst a obcí v České republice dosáhly v roku 2016 přibližně 240 mld. Kč, což představuje zhruba 5,1 % HDP. Místní zastupitelé v rámci samostatné nebo přenesené působnosti samospráv odpovídají za hospodaření měst a obcí, tvorbu jejich rozpočtů, nakládání s peněžitými fondy obcí, správu obecních nemovitostí, fungování obecních škol, předškolních zařízení, obecní policie a řadu dalších činností (Transparency International 2008). V rámci výběrových řízení rozhodují o financování, správě a údržbě místních komunikací, sportovních a sociálních zařízení, místní kanalizace nebo o sběru odpadu.
Při velkém rozsahu kompetencí místních zastupitelů je důležitá otázka, kdo místní zastupitelé jsou, jaké mají charakteristiky a kvalifikace a jak naplňují předpoklady pro úspěšné vykonávání svých funkcí (Dal Bó, Finan, Folke, Persson a Rickne 2017). Tyto otázky jsou obzvláště relevantní u primátorů a starostů, kteří koncentrují řadu pravomocí (Besley, Montalvo a Reynal-Querol 2011).
Tato studie částečně odpovídá na tyto otázky s využitím dat o volbách do zastupitelstev měst a obcí z roku 2014, která jsou dostupná u Českého statistického úřadu. V souhrnu pracujeme s daty o 233 tisících kandidátech a 62 tisících zastupitelích v 6 243 obcích, u kterých máme informaci o jejich politické příslušnosti, věku, pohlaví, vysokoškolském titulu a předešlém povolání.
Zvláštní pozornost věnujeme otázce, jak se charakteristiky zastupitelů a starostů mění vzávislosti na velikosti měst a obcí. Důvodem je, že Česká republika má silně atomizovanou správní strukturu (OECD 2016). Průměrná velikost českých obcí je nejnižší ze zemíOECD a představuje pouhou šestinu průměru OECD. Téměř 90% českých obcí má méně než 2 000 obyvatel. Kombinace velkého rozsahu obecních agend a velmi vysokého počtu malých obcí zavdává důvod vážně se zabývat kvalitou zastupitelů obzvláště v malých obcích, a to s ohledem na potenciálně limitovanou nabídku volebních kandidátů.
Atomizovaná správní obecní struktura přináší řadu výhod, ale i potenciálních nevýhod. Může usnadnit a urychlovat identifikaci potřeb místních obyvatel a flexibilněji hledat řešení, která odpovídají místním podmínkám. V tomto smyslu atomizace umožňuje lepší rozhodování o věcech veřejných a měla by být ve své podstatě demokratičtější.
5