Page 22 - IDEA Studie 13 2015 Predikce poctu veznu

působí na pokles vězeňské populace; tento efekt je ale zčásti způsoben samotnou amnestií a může se brzy obrátit.
V důsledku zvýšení pravděpodobnosti obžaloby a odsouzení se do roku 2012 počet vězňů zvýšil o 1 293. I tento efekt se dosud plně neprojevil a do roku 2020 by měl počet vězňů vzrůst o celkem o 2 359, než kdyby pravděpodobnost obžaloby a odsouzení zůstala na úrovni roku 2002. Překvapivě výrazný vliv mělo i zrychlení trestního řízení (o 1 063 více vězňů v roce 2012), byť jeho efekt je z podstaty věci jen krátkodobý.
Je důležité též zaznamenat faktory, které působily proti růstu vězeňské populace. Tím hlavním byly změny v počtu trestných činů. Díky poklesu kriminality je v roce 2015 vězeňská populace o 4 210 vězňů menší, než kdyby kriminalita zůstala stejná jako v roce 2002. Obdobně by nižší kriminalita měla působit i v budoucnosti. Na snížení vězeňské populace o 1059 vězňů působila i klesající pravděpodobnost trestního stíhání. V posledních letech však došlo k jejímu obratu, zejména u krádeží, což by mělo do roku 2020 navýšit vězeňskou populaci o 833 vězňů.
Zvýšení trestů jakožto klíčový dlouhodobý faktor růstu vězeňské populace si zaslouží detailnější pozornost. K jejich zvýšení výrazně přispěl nový trestní zákoník, který nabyl účinnosti 1. 1. 2010. Zvýšil sazby za nejzávažnější násilné trestné činy, zpřísnil základní trestní sazby u některých bagatelních činů, a zpřísnil postih recidivy u početně významných trestných činů krádeže, zanedbání povinné výživy a maření výkonu úředního rozhodnutí.23 Dopad zvýšení trestů od roku 2010 kvantifikuji obdobnou simulací jako výše. Simuluji vývoj počtu vězňů za předpokladu, kdyby od roku 2010 zůstaly délky trestů na stejné úrovni, jako byly v roce 2009 a porovnávám s počtem vězňů v základním scénáři. Z Grafu 17 je patrné, že kdyby tresty zůstaly stejné jako v roce 2009, byl by v roce 2012 počet vězňů o 1 000 nižší, a v roce 2024 o 2 000 nižší. Zvýšení trestů po roce 2009 tak představuje plnou desetinu vězeňské populace.
Ačkoli na zvýšení trestů mohly působit i jiné faktory, klíčová role nového trestního zákoníku ve zvýšení trestů po roce 2009 je těžko zpochybnitelná. Ve svém důsledku tak zvýšení trestů mělo i výrazný dopad na státní rozpočet – 2 000 vězňů představuje v dlouhém období dodatečné roční náklady na provoz věznic v řádu 660 milionů Kč. Důvodová zpráva k novému trestnímu zákoníku přitom o zvýšení počtu vězňů a z toho vyplývajících dopadech na státní rozpočet zcela mlčí.
23 Hulmáková a Rozum (2012).
20