Page 24 - IDEA Studie 13 2015 Predikce poctu veznu

7. Závěry
Záměrem této studie bylo představit projekce budoucího vývoje počtu vězňů ve výkonu trestu v Česku a ukázat hlavní faktory, které způsobily přeplnění věznic před amnestií. Pokud se nezmění kriminalita a trestní politika, počet vězňů se po roce 2020 ustálí na úrovni okolo 20 360 vězňů. Pokud budou pokračovat dosavadní trendy v trestní politice, počet vězňů trvale poroste a v roce 2024 by dosáhl 21 740 vězňů. Pokud se problém nebude řešit, bude v nejbližších letech chybět přibližně 2 300 míst ve věznicích. Řešením může být výstavba nových věznic nebo změny v trestní politice vedoucí ke snížení počtu vězňů.
Razantní růst vězeňské populace v letech 2003–2012 byl způsoben trvalým zesilováním trestní represe v téměř všech jejích aspektech. Jako celek je tento vývoj třeba hodnotit kladně. Kriminalita v 90. letech trvale rostla a až po roce 2000 zahájila – dodnes prakticky trvalý – sestupný trend.24 Přestože detailní statistická analýza na toto téma stále chybí, je dobrý důvod se domnívat, že zesílená represe přispěla kpoklesu kriminality po roce 2000 obdobně, jako oslabená represe přispěla kjejímu růstu v 90. letech.25
Řada trendů v represivní politice je žádoucích sama o sobě. Zřejmě nikdo neprotestuje proti urychlení soudního řízení, přestože i to přispělo k přeplnění věznic. Trvale roste procento trestních stíhání, na jejichž konci státní zástupci podají obžalobu, a procento obžalovaných, které soudy nakonec odsoudí. Pokud přitom nedochází ve zvýšené míře k odsuzování nevinných, pokud státní zástupci zahajují trestní stíhání ve větší míře v odůvodněných případech, pokud se daří vinu důkladněji prokázat, pokud se skutečným pachatelům méně daří „vyvléci“ se z obvinění na základě formalit, znamená tento trend efektivnější a přesnější výkon trestní spravedlnosti.
Problematičtějším trendem je neustálé zvyšování trestů. Prodlužování trestů je velmi nákladné a má nižší odrazující účinek na kriminalitu než zvyšování pravděpodobnosti, že pachatel bude potrestán.26 Týká se to zejména dalšího prodlužování mnohaletých trestů. Pachatelé mají obecně slabší vnímání budoucích užitků a nákladů svého chování. Například prodloužení desetiletých trestů o 50 % by zvýšilo počet vězňů a náklady na jejich věznění o 50 %, ale trest vnímaný pachatelem se zvýší o pouhý zlomek padesáti procent.27 Zvyšování již tak vysokých trestů sice dokáže vyhovět postojům široké
24 Marešová, Cejp, Martinková, Tomášek (2010).
25 Dušek (2012).
26 Durlauf and Nagin (2011). Vtomto pečlivém přehledu dosavadního poznání o vlivu represe na kriminalitu autoři doslova shrnují: „... there is little evidence that increases in the severity of punishment yield strong marginal deterrent effects; ... By contrast, there is very substantial evidence that increases in the certainty of punishment produce substantial deterrent effects”.
27 Wilson and Herrnstein (1989), Nagin and Pogarsky (2004).
22