Page 25 - IDEA Studie 13 2015 Predikce poctu veznu

veřejnosti, která systematicky volá po přísnějším trestání pachatelů28, ale prakticky přináší sporné efekty za vysokých nákladů.
Z ekonomického hlediska jsou výše trestu a pravděpodobnost trestu substituty. Jinými slovy, pokud se společnosti daří zvyšovat procento pachatelů, kteří jsou obžalováni a nakonec odsouzeni, může si dokonce dovolit o něco snížit tresty. Tím ušetří na věznicích a zároveň ve výsledném efektu může mít nižší kriminalitu. Po roce 2002 ovšem s rostoucím procentem obžalovaných a odsouzených pachatelů rostly i tresty. Jen zvýšení trestů po roce 2009, zvelké části způsobené novým trestním zákoníkem, navýší v konečném důsledku počet vězňů o 2 000, s odpovídajícími nároky na státní rozpočet ve výši 660 milionů Kč ročně. V mezinárodním srovnání tak Česko dospělo k vězeňské populaci, která je řádově větší než v západních zemích Evropské unie.
V tomto směru je trestní politika v Česku zralá na určitou korekci. Je na místě zvažovat koncepční změny vedoucí ke snížení vězeňské populace či kriminality a potenciálně i k úspoře nákladů na trestní represi. Možná opatření v tomto směru zahrnují:
• Vyšší využití peněžitých trestů, domácího vězení či propadnutí věci.
• Snížení dlouhých trestů či alespoň zastavení dalšího zvyšování již vysokých trestů.
• Podmíněné propouštění vězňů maximálně zohledňující jejich individuální rizika
recidivy.
• Více rehabilitačních programů zaměřených na snížení recidivy.
• Dekriminalizace některých méně škodlivých forem kriminality.
• Posílení preventivní činnosti policie jako nástroje snížení kriminality.
Řešení problému přeplněných věznic by se nemělo omezovat pouze na výstavbu nových věznic. Efektivnějším řešením se v aktuální situaci jeví spíše mix opatření: částečné zvýšení kapacit věznic (ale o podstatně méně než chybějících 2 300 míst) a některá z výše zmíněných opatření směřujících ke snížení vězeňské populace či kriminality.
28 Zeman a kol. (2011).
23