Page 3 - IDEA Studie 13 Predikce poctu veznu
P. 3

Studie 13 /2015

                Hrozí opět přeplnění věznic?
    Predikce vývoje počtu vězňů v České republice

                                                  LIBOR DUŠEK1

                                            Shrnutí

• Studie prezentuje projekce budoucího vývoje počtu vězňů na základě nově vyvinutého
    simulačního modelu. Poukazuje též na hlavní trendy v trestní politice a kvantifikuje jejich
    dopady na růst počtu vězňů.

• Aktuálně je v českých věznicích 18 609 vězňů ve výkonu trestu. Pokud se kriminalita a trestní
    politika nezmění, odhadujeme, že tento počet ke konci roku 2016 dosáhne 20 000 a následně
    se ustálí na počtu 20 360 vězňů. Pokud budou pokračovat dosavadní trendy v kriminalitě a
    trestní politice, odhadujeme, že počet vězňů bude trvale růst a v roce 2024 dosáhne 21 740
    vězňů.

• Ubytovací kapacita věznic je již nyní mírně překročena. Pokud se problém přeplněných
    věznic nebude řešit, v českých věznicích bude v nejbližších letech chybět přibližně 2 300 míst.

• Mezi lety 2003 až 2012 počet vězňů vzrostl o 54 % a kapacita věznic byla výrazně překročena.
    Hlavní příčinou tohoto vývoje byla stále rostoucí represe prakticky ve všech jejích aspektech:
    soudy ukládají čím dál delší tresty, vyšší procento pachatelů je obžalováno a odsouzeno,
    pachatelé jsou častěji trestáni nepodmíněným trestem odnětí svobody a jsou méně často
    podmíněně propouštěni z věznic před vypršením trestu.

• Jen zvýšení trestů po účinnosti nového trestního zákoníku zvyšuje vězeňskou populaci
    o 2 000 vězňů a tím i výdaje státního rozpočtu o přibližně 660 milionů Kč ročně.

• Již nyní má Česko výrazně větší vězeňskou populaci (v přepočtu na počet obyvatel) než
    západní země EU. Výstavba věznic a vydržování velké vězeňské populace jsou velmi
    nákladné. Řešením problému přeplněných věznic by proto neměla být pouze výstavba nových
    věznic.

• Souběžným řešením by měly být i koncepční změny v trestní police zaměřené na snížení
    vězeňské populace či redukci kriminality: například vyšší využití trestů jako jsou peněžité
    tresty, domácí vězení či propadnutí věci, dekriminalizace méně škodlivých forem kriminality,
    zastavení dalšího zvyšování již vysokých trestů, rehabilitační programy či posílení preventivní
    činnosti policie.

1 Výzkumník IDEA, CERGE-EI, a docent ekonomie, Vysoká škola ekonomická v Praze. Kontakt:
libor.dusek@cerge-ei.cz. Prezentované výsledky vznikly v rámci projektu „Model predikující vývoj počtu
vězňů“ podpořeného Technologickou agenturou ČR (grant TD020251). Děkuji Janu Vávrovi a Paolu
Buonannovi za cennou expertní spolupráci při tvorbě modelu.

                                                               1
   1   2   3   4   5   6   7   8