Page 14 - IDEA Studie 13 Vliv materstvi na starobni duchod

4. Dopady rodičovství na výši příjmů
Druhým faktorem ovlivňujícím dopady rodičovství na starobní důchody jsou příjmy po roce 1986 (viz. Schéma 1). Ty vstupují do výpočtu důchodu skrze upravený průměrný měsíční příjem ženy po roce 1986.14 Růst příjmů žen během kariéry je přitom závislý na výchově nezaopatřených dětí. U žen s nezaopatřenými dětmi je nižší než u jinak porovnatelných bezdětných žen (Pytlíková 2015).
Období mateřské a rodičovské dovolené je tzv. vyloučenou dobou. Příjmy z tohoto období se proto zohledňují v upravené průměrné mzdě ženy pouze v případě, že si to přeje. Díky tomu ekonomická neaktivita a nulové nebo velmi nízké příjmy v tomto období neovlivňují starobní důchod matek. Příjmy matek se staršími nezaopatřenými dětmi se však již při výpočtu upraveného průměrného příjmu zahrnují. Tyto příjmy jsou nižší než u bezdětných žen15 a to negativně ovlivňuje dopady rodičovství na důchody matek.
Tabulka 4 ukazuje velikost změny u průměrných příjmů (změna VZ) a upravených průměrných příjmech (změna OVZ) v důsledku rodičovství.16 Průměrné příjmy žen klesnou nejvíce u vysokoškolsky vzdělaných žen, které se rozhodnou mít dvě děti (2533 Kč). Velikost poklesu je přitom závislá na vzdělání matky i na počtu vychovaných dětí. Starobní důchod žen je však dán jejich upraveným průměrným příjmem. Ten zohledňuje výraznou solidaritu důchodového pojištění. Výrazná příjmová solidarita kompenzuje pokles příjmů v důsledku rodičovství. Upravený průměrný základ tak u žen, které se rozhodnou mít jedno nebo dvě děti, klesne pouze v řádu stokorun.
14 Například příjmy nad stropem sociálního pojištění se při výpočtu nezohledňují, příjmy ze samostatné výdělečné činnosti se zahrnují pouze z jedné poloviny.
15 Bezdětnými ženami rozumíme porovnatelné bezdětné ženy se stejným vzděláním a počtem odpracovaných let.
16 Změna v průměrných příjmech je změna v průměru z příjmů po roce 1986, příjmy jsou přitom do výpočtu zahrnuty dle ustanovení zákona o důchodovém pojištění. Změna v upravených průměrných příjmech je změna v průměrných příjmech dále upravena o ustanovení zákona o důchodovém pojištění týkající se příjmové redistribuce. Podle těchto ustanovení se průměrné příjmy jednotlivce do 44 % průměrné mzdy v ekonomice započítávají plně, z průměrných příjmů jednotlivce nad touto hranicí se započítává pouze 26%. K průměrným příjmům jednotlivce nad čtyřnásobkem průměrné mzdy v ekonomice se nepřihlíží vůbec.
12