Page 7 - IDEA Studie 13 Vliv materstvi na starobni duchod

kariéru, a proto u nich nemůžeme s dostatečnou přesností dopady rodičovství určit. Kariéra starších žen se také výrazně odlišuje od kariéry žen do 40 let, které se stále rozhodují o počtu dětí. Rozdíly v kariéře přitom zásadně ovlivňují dopady rodičovství na důchod. V neposlední řadě se na starší ženy často vztahují starší úpravy zákona o důchodovém pojištění. To opět ovlivňuje velikost dopadů rodičovství.3
Každé zmiňované ženě simulujeme věk, kterého se dožije.4 V jednotlivých letech života pak každé ženě přiřazujeme pracovní statuty5. Přiřazení pracovního statutu v každém roce závisí na jejím vzdělání, věku v daném roce a dalších. Ženy tak vprvních letech kariéry zůstávají v pracovním stavu „student“. Poté přejdou dojednoho ze tří pracovních statutů: „zaměstnaná“6, „nezaměstnaná“ nebo „ekonomicky neaktivní“7. V letech, kdy je žena zaměstnaná, jí přiřazujeme mzdu nazákladě její současné mzdy, vzdělání, pohlaví a počtu odpracovaných let. Podosažení důchodového věku žena odchází do starobního důchodu.8 Tímto způsobem simulujeme pracovní kariéru žen pro tři různé životní scénáře:
Scénář 1: Žena nebude mít dítě. Scénář 2: Žena bude mít jedno dítě. Scénář 3: Žena bude mít dvě děti.9
Ve scénářích s jedním nebo dvěma dětmi je výše popsaná kariéra ženy přerušena narozením dítěte, respektive dvou dětí. Po jejich narození je žena v daném scénáři namateřské a rodičovské dovolené až do jejich čtyř let. Během této doby je ekonomicky neaktivní. Potom se vrací na trh práce, její riziko nezaměstnanosti,
3 Dále se omezujeme na ženy, které nestudují a nemají zdravotní problémy. Ty buď mají nestandardní průběh kariéry, nebo svou pracovní kariéru ještě nezačaly.
4 K tomu využíváme demografickou prognózu Českého statistického úřadu
5 Model umožňuje stavy ekonomicky neaktivní student, ekonomicky neaktivní žena na mateřské a rodičovské dovolené, ekonomicky neaktivní z jiných důvodů, nezaměstnaný, zaměstnaný a starobní důchodce.
6 Model omezuje stav zaměstnaný tak, že jednotlivci pracují jako zaměstnanci. Model tedy ženám neumožňuje se stát samostatně výdělečně činnou osobou a porovnává pouze starobní důchody zaměstnanců, tedy osob, které nikdy nebyly OSVČ.
7 Zařazení ženy v každém roce do jednoho z těchto tří pracovních stavů vyplývá z míry ekonomické aktivity a nezaměstnanosti pro ženy stejného věku, pohlaví a vzdělání. Tyto míry získáváme z Výběrových šetření pracovních sil Českého statistického úřadu.
8 Pokud není explicitně stanoveno jinak, v modelu předpokládáme, že počet vychovaných dětí neovlivňuje načasování odchodu do důchodu.
9 Ve scénářích, kde se ženě narodí o jedno, respektive dvě děti více, než v současnosti vychovává, předpokládáme narození dalšího dítěte v následujícím roce, respektive za 4 roky.
5