Page 17 - IDEA Studie 14 2015 Zdaneni vysokoprijmovych osob

tento poměr vyšší než jedna, tím vyšší progresivitu zdanění vysokých příjmů vykazuje. S hodnotou 1,13 se Česko řadí mezi země s nižší (byť ne zcela nejnižší) progresivitou. Až na několik výjimek převyšuje zdanění vysokých příjmů zdanění průměrných příjmů faktorem 1,1. až 1,5.
Graf 3 – Mezinárodní srovnání zdanění vysokopříjmových zaměstnanců relativně k průměrným zaměstnancům
70,0% 2,50 60,0%
50,0%
40,0%
2,00 Průměrná daňová sazba, zaměstnanec
30,0% 20,0% 10,0%
1,50
1,00
0,50
s pětinásobkem průměrné mzdy
Podíl průměrných sazeb zaměstnance s pětinásobkem průměrné mzdy a zaměstnance s průměrnou mzdou
0,0% 0,00
Zdroj: PricewaterhouseCoopers (2012), OECD (2015)
Obdobné měřítko uvádí Graf 4 – horní mezní sazbu (tzv. „all-in“ sazbu vykazovanou v daňových statistikách OECD) a její poměr k „all-in“ mezní sazbě, které čelí zaměstnanec s průměrnou hrubou mzdou.16 Mezní sazba uvalená na vysoké příjmy v Česku patří mezi zeměmi OECD k suverénně k nejnižším, a totéž platí i pro poměr vůči sazbě uvalené na průměrné příjmy. Zdanění vysokých příjmů se na základě těchto indikátorů zdá být jedno z nejnižších mezi vyspělými zeměmi, a to jak v absolutním měřítku, tak relativně vůči nižším příjmům.
16 “All-in” sazba zahrnuje daň z příjmů a pojistné placené zaměstnancem. OECD statistiky bohužel neuvádějí pro vyšší úrovně příjmů pojistné placené zaměstnavatelem. Údaje v tabulce 7 nejsou tudíž pro Česko shodné s našimi výpočty mezních sazeb, které zahrnují všechna pojistná.
15
Poland Slovakia Spain Luxembourg Estonia
Czech Republic Switzerland UK Germany Hungary Greece Denmark Austria The Netherlands Norway Iceland Portugal Ireland Slovenia France Finland Italy Sweden Belgium