Page 13 - IDEA Studie 14 2022 Rodicovska

VLIV ZVÝŠENÍ RODIČOVSKÉHO PŘÍSPĚVKU NA PARTICIPACI ŽEN NA TRHU PRÁCE IDEA 2022 5. Pracovní zapojení matek Zatím jsme ukázali, že navýšení rodičovského příspěvku vedlo k prodloužení doby čerpání a navýšení průměrné částky měsíčního příspěvku. Nyní se dostáváme k hlavní otázce. Mělo navýšení rodičovského příspěvku dopad na participaci matek na trhu práce? Dopad reformy na pracovní situaci matek identifikujeme pomocí metody rozdílu v rozdílech, kdy srovnáváme rozdíl v pracovním zapojení matek, na které se reforma vztahovala a těch, které jí zasaženy nebyly, a to před a po reformě. Do skupiny matek zasažených reformou patří matky dětí ve věku 2–3,99 let. Do kontrolní skupiny pak patří matky, jejichž nejmladšímu dítěti je mezi 4–5,99 lety5. Sledujeme dva ukazatele: míru participace matek s dětmi určitého věku na trhu práce (tj. podíl jak zaměstnaných, tak i nezaměstnaných v populaci) a jejich průměrný počet odpracovaných hodin za týden. V Grafu 4 vidíme rozdíl v participaci na trhu práce mezi ženami s nejmladším dítětem mladším a starším čtyř let a také to, jak se podíl těch, které pracují, změnil po schválení reformy rodičovského příspěvku. Je patrné, že k největšímu snížení podílu pracujících matek v absolutních počtech došlo u matek, jejichž nejmladšímu dítěti byly ve chvíli vstupu reformy v platnost 3 roky. Podíl pracujících v této skupině klesl o 10,2 procentního bodu, z téměř 70 % na necelých 60 %. O něco menší pokles participace na trhu práce nastal u matek dvouletých dětí, kde podíl pracujících poklesl jen o 6 p. b. a pohybuje se kolem 20 %. Podobný obrázek skýtá i Graf 5, který znázorňuje průměrný počet odpracovaných hodin týdně. I zde vidíme nejvýraznější dopad reformy na matky tříletých dětí, následovaný o něco méně výrazným poklesem odpracovaných hodin u matek dvouletých dětí. U matek s dětmi staršími 4 let nevidíme ani v participaci na trhu práce, ani v počtu odpracovaných hodin výraznější rozdíl mezi obdobím před a po reformě. Jak ukazujeme dále, reforma měla největší dopad na matky, které byly na rodičovské s prvním dítětem a také na vysokoškolsky vzdělané matky. 5 V původní akademické studii analyzujeme i alternativní vymezení dotčené a kontrolní skupiny matek, kdy věkový interval obou skupin buď zkracujeme na jeden rok, nebo prodlužujeme na tři roky okolo hranice 4 let. Výsledky všech specifikací potvrzují stejné závěry, které se jen minimálně liší rozsahem dopadu. 11