Page 19 - IDEA Studie 15 2016 Podnikani akademiku

Martina Bunčeka citovaného vtomto článku přicházejí výzkumná pracoviště z důvodu nedostatečné ochrany duševního vlastnictví až o dvacet procent možných výnosů z komercializace znalostí, což jsou řádově miliardy.
iHNed (2013c) cituje profesora Karla Raise, bývalého rektora brněnského VUT, který otevřeně popisuje, že „Takovou situaci u nás nazýváme socializace nákladů a kapitalizace zisků. To znamená, že náklady platí škola, a když se ukáže, že nápad má šanci se prosadit v průmyslu, zisk jde na soukromou firmu. Pavel Bělobrádek, místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace, potvrzuje podle citace iHNed (2016) podezření „na případy, že výzkumník za veřejné peníze něco vyzkoumá a ve své firmě na tom pak vydělá“. Příjmy z transferu znalostí potom protékají mimo systém výzkumných organizací přes jednotlivé výzkumníky, skrze jejich firmy a živnosti. Firma se tak i příhodně vyhne složitým jednáním o vlastnictví duševních práv. Anebo v lepším případě výzkumná organizace dostane zaplacenu pouze část komerční hodnoty výzkumného výsledku. Její plné výše jsou si totiž nejlépe vědomi samotní původci, kteří se však při jejím ocenění za účelem vlastního podnikání dostávají do střetu zájmů.
Ekonom (2015) přitakává, že než provádět transfer znalostí oficiálně přes výzkumnou organizaci si mnohdy akademici raději založí vlastní firmu. Podle děkana Fakulty elektrotechnické ČVUT profesora Pavla Ripky citovaného v tomto článku „by situaci mohlo vylepšit snížení poplatků z licencí, které inkasují vědecká pracoviště. Když jsou vysoké, spolupráci to zbytečně vytlačuje do šedé zóny. Vědec pro firmu pracuje, aniž by měl oficiální smlouvu, nebo si třeba bokem založí vlastní firmu a výsledky své práce přes ni bez vědomí zaměstnavatele prodává.“ ČVUT má totiž podstatně nižší odvody z transferu znalostí než jiné vysoké školy. Nepochybně se jim více akademiků přihlásí, ale úměrně tomu klesají i příjmy zůstávající v rozpočtu fakulty. Navíc při komercializaci přes vlastní firmu tímto není odstraněna motivace akademika tlačit licenční poplatky směrem dolů.
Ekonom (2015) dále cituje bývalou předsedkyni TA ČR Rut Bízkovou, podle které je „problém v tom, že někteří badatelé výsledky své práce komercializují mimo domovské výzkumné pracoviště. Vědec si založí soukromou firmu a využije v ní poznatky vytvořené za státní peníze. Mnohem korektnější je, pokud má výzkumné pracoviště v takové společnosti podíl.“ Pomohlo by tudíž častější zakládání pravých spin-off firem, díky kterým si akademická organizace nejen sáhne na zisk 17