Page 24 - IDEA Studie 16 2016 Predatorske casopisy ve Scopusu

velkého podílu predátorských výsledků potom stačí, aby tímto způsobem začalo publikovat několik jednotlivců, takže ztoho nelze dělat velké závěry. Nicméně v zemích s velkými počty výsledků v řádu tisíců či desítek tisíc ročně, jako jsou Indie, Jižní Korea, Rusko, Malajsie, Jižní Afrika, Saudská Arábieči Egypt a řada dalších, se musí jednat o systémový problém.
Zdůraznit je třeba rozdílné měřítko na vertikální ose oproti předchozímu obrázku. V zemích OECD je tendence k publikování v predátorských časopisech skutečně výrazně nižší než ve zbytku světa. Jedinou výjimkou je Jižní Korea, která vychází vtomto přehledu jako šestá od konce. Podtrhuje to závažnost problému s predátorským publikováním v této jinak vysoce rozvinuté asijské zemi. Bylo by obtížné najít další socio-ekonomický ukazatel, ve kterém je Jižní Korea na podobné úrovni jako Jižní Afrika, Ukrajina anebo Eritrea.
Slovensko, které je druhé nejhorší v rámci OECD, je v celosvětovém srovnání až na 66. místě. Česká republika vychází jako 83. v pořadí, takže zhruba v polovině, spolu se zeměmi jako je Itálie a Lotyšsko, ale také Tunisko, Kolumbie, Trinidad a Tobago či Myanmar, takže v docela pestré společnosti. Z evropských zemí, které nejsou členy OECD, se do pořadí třiceti nejhorších zemí až ke konci vklínily i Ukrajina a Rusko. Bosna a Hercegovina, Černá hora, Makedonie, Moldávie, Rumunsko, Malta a Srbsko jsou další evropské země, které jsou v podílu predátorských výsledků horší než Česká republika.
Za zmínku také stojí, že na opačném konci pořadí s naopak celosvětově nejnižšími podíly predátorských výsledků rovněž dominují rozvojové země. Některé znich vybočují s podíly velmi blízkými nule anebo v nich dokonce nepůsobí vůbec žádní autoři predátorských publikací. Patří k nim řada nejchudších zemí, jako jsou Čad, Haiti, Kongo (Dem. Rep.), Madagaskar anebo Mali. Jedná se o země zaostalé natolik, že ani pandemie predátorského publikování do nich doposud nestihla dorazit.
22