Page 3 - IDEA Studie 17 2017 Mistni casopisy ve Scopusu
P. 3
Studie 17 / 2017
Místní časopisy ve Scopusu1
PROSINEC 2017
Vít Macháček a Martin Srholec
Shrnutí
Prvotním účelem vědeckých časopisů je kritická reflexe a sdílení badatelských výsledků. Články v těchto časopisech se nicméně staly důležitým podkladem pro hodnocení vědy, na něž jsou často navázána rozhodnutí o rozdělování peněz či o kariérním postupu. Ke sdílení nových poznatků se tak přidávají i další motivace. Princip hodnocení, pro který se vžil název „kafemlejnek“, tyto druhotné motivace výrazně posílil. Je otázkou, jestli vydávání vědeckých časopisů a publikování v nich nesleduje i jiné cíle, než byl původní bohulibý záměr sdílet vědecké poznatky.
Zaměřujeme se na časopisy indexované citační databází Scopus. Pokud časopis plní podmínky indexace, získává punc vědeckosti, který je potom slepě používán v hodnocení. Avšak není všechno zlato, co se třpytí. Mezi indexovanými časopisy panují obrovské rozdíly v tom, jak přispívají k rozvoji vědeckého poznání. Samotná indexace tak někdy neznamená o mnoho víc, než že má časopis zveřejněná pravidla recenzního řízení, názvy a abstrakty článků v angličtině a obsah on-line. Kromě špičkových časopisů, kde vychází zásadní práce, je indexováno i mnoho okrajových až pochybných titulů.
V této studii analyzujeme časopisy na základě afilací autorů do nich přispívajících. Sledujeme, kolik článků pochází od autorů ze stejné země, případně dokonce ze stejné instituce, která časopis vydává. Bereme v úvahu rovněž koncentraci autorů z několika málo zemí a institucí. Nezabýváme se tedy citačním ohlasem časopisů, jak je ve studiích tohoto typu běžné, ale nabízíme méně tradiční pohled na to, kdo v nich publikuje. Je přínosné se tím zabývat, protože řada časopisů se naučila citační indexy různými způsoby uměle navyšovat.
1 Tato studie vznikla díky podpoře AV ČR v rámci Strategie AV21. Předběžné výsledky této studie byly prezentovány na zasedání Scopus Content Selection and Advisory Board v Praze dne 3. listopadu 2017. Za cenné připomínky děkujeme Štěpánu Jurajdovi, Danielu Münichovi, Michaelu Šebkovi a účastníkům výše uvedeného zasedání. Veškeré názory, případné nepřesnosti, opominutí nebo chyby však jdou pouze na vrub autorů.
1
