Page 42 - IDEA Studie 17 2017 Mistni casopisy ve Scopusu

jsou velké počty článků od některých autorů. Jen za sledované čtyři roky má jeden z již výše zmíněných hojně citujících docentů z České zemědělské univerzity v Praze v tomto časopise 29 článků, druhý nejčastější přispěvatel jich má 24 a třetí nejčastější autor je podepsán pod 21 články. Nicméně většina příspěvků i v tomto časopise má pouze čtyři až pět stránek. Přesto je v elektronické verzi zveřejňován pouze abstrakt a seznam literatury. Plné texty jsou dostupné v tištěné formě v nákladu pouhých 300 kusů. Na webu přitom není žádná zmínka o tom, jak si zaplatit předplatné. Na e-mailový dotaz hlavní redaktor odpověděl, že „roční předplatné tohoto vědeckého a světově citovaného časopisu je 6 000,- Kč“ s dodatkem, že „všechny výtisky jsou samozřejmě v Národní technické knihovně v Dejvicích“. K plnému obsahu je obtížné se byť jenom dostat, a to zvláště ze zahraničí. Nemělo by tudíž překvapit, že z 874 citací v roce 2016 bylo neuvěřitelných 71 % sebecitací ze stejného časopisu a dalších 5 % pocházelo zčeských časopisů. Spousta dalších citací pocházela zpříspěvků v konferenčních sbornících od českých autorů.
Časopis s prakticky znějícím názvem Vytápění, větrání, instalace oficiálně vydává Společnost pro techniku prostředí, avšak poštovní adresa redakce je na Českém vysokém učení technickém v Praze. Založen byl již v roce 1958, ale ve Scopusu je zapsán až od roku 2014. Do konce roku 2016 měl indexováno 125 článků, z nichž 90 % je od autorů z Česka. Články v něm vychází pouze česky a slovensky. Všichni členové redakční rady mají česká jména. Časopis sice nemá domovské přispěvatele, protože jako jeho vydavatel je registrováno profesní sdružení, ale převážná většina autorů se rekrutuje z několika málo institucí. Konkrétně alespoň jednoho autora s afilací na Českém vysokém učení technickém v Praze má nejméně 45 % článků, což splňuje naše kritérium samizdatu. Tištěná verze vychází pětkrát ročně v nákladu 1 500 až 2 500 kusů plus jednou za rok zvláštní on-line číslo. Jeho provoz je financován z předplatného. Na webu o sobě netvrdí, že je vědecký a že publikuje originální výzkum. Představuje se jako odborný časopis pro pracovníky z praxe, který mimo jiné informuje „o možnostech, metodách a způsobech ke zlepšení pohody svého osobního i pracovního prostředí“. Otázkou pak je, proč byl zanesen na index světové citační databáze výzkumných článků Scopus.
Bulletin mineralogicko-petrologického oddělení Národního muzea v Praze vychází od roku 1993. Do Scopusu byl zařazen v roce 2012, avšak od roku 2017 z něj žádné články v databázi nejsou. Na webu je jako poslední dostupné druhé číslo z roku 2016, takže zřejmě přestal dočasně vycházet. V letech 2012-2016 v něm nicméně vyšlo 123 článků, z nichž 86 % mělo autora z Česka a 22 % ze Slovenska. Všichni členové redakční rady působí na českých anebo slovenských pracovištích. Skoro všechny články jsou v češtině či slovenštině. Nejčastější přispěvatelé byli z Masarykovy univerzity, Univerzity Komenského v Bratislavě a z České geologické služby, kteří dohromady tvoří zhruba polovinu všech autorů. Pozoruhodné je, že vedoucí redaktor časopisu byl spoluautorem hned 55 článků, tedy téměř poloviny časopisem publikovaných textů. Další člen redakční rady byl spoluautorem 10 článků, třetí 6 a dva byli uvedeni u 5. Možná že právě s ohledem na své místní zaměření tento časopis jen s obtížemi shání přispěvatele.
Alespoň krátkou zmínku zasluhuje několik dalších nelékařských časopisů, které měly v letech 2013-2016 velký podíl článků od autorů z několika mála institucí, ale nikoliv
40