Page 18 - IDEA Studie 1 2022 Dopady karencni doby

NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ: CO ZPŮSOBILO ZAVEDENÍ KARENČNÍ DOBY IDEA 2022 Zaměstnanci pracující na směny obecně čerpali v obdobích chřipkových epidemií více jak dnů nemocenské, tak placené a neplacené dovolené než ostatní zaměstnanci. Po zavedení karenční doby se u nich neprojevil tak silný substituční efekt jako u ostatních. To odpovídá našemu předpokladu, že jejich práce je z povahy méně flexibilní a nenabízí tolik prostoru pro nahrazení nemocenské jinými typy volna. U těch, kteří pracují v zaměstnáních s vysokým rizikem nákazy nebo intenzivními sociálními kontakty pozorujeme stejný vztah mezi mírou nemocnosti a absencemi v práci jako u celkového vzorku. Chřipkové epidemie opět vedou k vyššímu čerpání nemocenské a nižšímu čerpání dovolených a neplaceného volna. Od ostatních zaměstnanců se ale tato skupina liší v reakci na zavedení karenční doby v roce 2008. Ve srovnání sostatními zaměstnanci snížili po reformě vreakci na chřipkovou epidemii čerpání nemocenské více, ale nárůst placeného a neplaceného volna byl u nich nižší. Zaměstnanci ve velkých pracovních kolektivech obecně čerpali více nemocenské v obdobích chřipkových epidemií před i po zavedení karenční doby. To potvrzuje domněnku, že tam dochází k šíření infekčních nemocí na pracovišti.14 Nepozorujeme však, že by v období po zavedení karenční doby ve větších pracovních kolektivech v průběhu epidemie chřipky docházelo k vyššímu čerpání nemocenské. Toto naznačuje, že zavedením karenční doby nedošlo k zhoršení situace, kdy pracovníci chodí do práce nemocní a nakazí spolupracovníky. 5. Závěry pro informovanější veřejné politiky Ukázali jsme, že čeští zaměstnanci v reakci na zavedení třídenní karenční doby nemocenského pojištění v roce 2008 snížili počet hodin čerpání nemocenské. To ostatně prokázal již předchozí výzkum Filipa Pertolda (2019). Naše výsledky navíc ukazují, že toto snížení výrazněji nezvýšilo výskyt přecházení nemoci, ani šíření chřipkové nákazy na pracovišti. Zaměstnanci totiž pokles čerpaných dnů nemocenské téměř plně nahradili využíváním jiných forem absencí, placenou dovolenou a neplaceným volnem. Celkový rozsah pracovní absence v reakci na výskyt chřipkových epidemií se tedy zavedením karenční doby zásadně nezměnil. Naše 14 Při větším počtu pracovníků na jednom místě existuje vyšší pravděpodobnost přenosu nemoci. 16