Page 7 - IDEA Studie 1 2022 Dopady karencni doby

NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ: CO ZPŮSOBILO ZAVEDENÍ KARENČNÍ DOBY IDEA 2022 1. Úvod Ve všech evropských zemích (EU27) funguje systém nemocenského pojištění. V případě pracovní absence spojené s nemocí zajišťuje náhradu pracovního příjmu zaměstnanců k pokrytí běžných výdajů. Nastavení systému nemocenského pojištění však ovlivňuje i rozhodování zaměstnanců o tom, zda a na jak dlouho zůstanou v případě nemoci doma. V rámci jednotlivých systémů zároveň existuje menší či větší prostor pro jejich zneužívání, tedy předstírání zdravotních problémů s cílem čerpání nemocenské podpory. Snahy o restrikce na straně nemocenských dávek pak bývají vedeny právě snahou omezit výskyt neodůvodněných absencí zaměstnanců. Na druhou stranu jsou ale restrikce spojeny s vyšším rizikem dlouhodobých zdravotních důsledků způsobených přecházením nemocí nebo předčasným ukončováním stavu nemoci. V ekonomické terminologii se tento fenomén nazývá problémem morálního hazardu. Přecházení nakažlivých nemocí je navíc spojeno s negativními externalitami ve formě šíření nákazy na pracovišti i veřejnosti. Efektivní nastavení systému nemocenské tedy musí balancovat mezi přílišnou přísností a přílišnou benevolencí. Ideálem by byla nastavení, kdy doma zůstávají dobrovolně pouze a právě zaměstnanci skutečně nemocní, a to po adekvátní dobu potřebnou k uzdravení. Odchylky od ideálního nastavení jsou v reálných systémech běžné a jsou spojené s dodatečnými náklady na nemocenské dávky na straně jedné a újmou na zdraví na straně druhé. Přiblížit reálné fungování systémovému ideálu vyžaduje porozumění chování zaměstnanců v té které zemi s danou strukturou ekonomiky, institucionálním nastavením a etickými společenskými standardy. K informovanému nastavení pojistných systémů je proto záhodno využívat empirické analýzy toho, jak zaměstnanci své chování přizpůsobují změnám vsystému nemocenského pojištění a čerpání dávek v nemoci. Tato studie představuje v Česku vzácný příklad dílčí analýzy zaměřené na institut tzv. karenční doby. Karenční doba představuje období několika dní od vzniku nemoci, po které zaměstnanec nedostává nemocenské dávky nebo jsou tyto výrazně sníženy. V případě kratších nemocí, které zaměstnance zásadně neomezují v práci, může hrozba ztráty příjmů vést k přecházení nemoci. Změna karenční doby, tedy její zavedení či zrušení, prodloužení či zkrácení, nabízí poměrně vzácnou příležitost chování zaměstnanců empiricky analyzovat. Ve studii odhadujeme kvantifikované 5