Page 12 - IDEA Studie 3 2016 Verejna podpora mist ve skolkach

První scénář: Průměrná mzda žen v národním hospodářství
První scénář představuje matku, která by při návratu do práce dosáhla průměrné mzdy žen v národním hospodářství. Ta v roce 2014 činila 23 421 Kč hrubého měsíčně. Z takové mzdy by bylo do státního rozpočtu na dani z příjmu měsíčně odvedeno 2 638 Kč,13 na odvodech zaměstnance 2 576 Kč a zaměstnavatel by navíc na odvodech zaplatil 7 963 Kč (viz Tabulka 3). Celkově by dodatečně pracující matka znamenala pro státní rozpočet navýšení příjmů o 158 125 Kč ročně. Pokud ale navíc zohledníme, že pravděpodobnost návratu průměrné matky z dotčené domácnosti do práce je 49,6 % (odhad z předchozí kapitoly), činí přínos dodatečného dítěte umístěného ve školce pro státní rozpočet pouze 78 409 Kč ročně.
Tabulka 3: Daň z příjmu a pojistné odvody z mezd pracujících žen (scénář ženy s průměrnou mzdou)
1. scénář: Matka se vrací do práce za průměrnou mzdu žen vnárodním hospodářství
Průměrná hrubá měsíční mzda žen v národním hospodářství* Měsíční odvody na sociální pojištění – zaměstnanec Měsíční odvody na zdravotní pojištění – zaměstnanec Měsíční odvody na sociální pojištění – zaměstnavatel Měsíční odvody na zdravotní pojištění - zaměstnavatel Měsíční zálohy na daň z příjmu
Celkové příjmy veřejných rozpočtů z daní a odvodů Na jednu ženu měsíčně
Na jednu ženu ročně
Na jedno dodatečně dítě umístěné ve školce ročně
23 421 Kč 1 522 Kč 1 054 Kč 5 855 Kč 2 108 Kč 2 638 Kč
13 177 Kč 158 125 Kč 78 409 Kč
Zdroj: Český statistický úřad (průměrná mzda*) a vlastní výpočty
Druhý scénář: Odvození mezd pomocí reprezentativního vzorku žen
Druhý scénář odhadu průměrné mzdy dosažené matkou po návratu do práce je založen na datech z reprezentativního šetření populace ČSÚ SILC 2013. Pro nepracující ženy s alespoň jedním dítětem ve věku 3-5 let bez mladších sourozenců dopočítáváme jejich potenciální mzdy pomocí klasické mzdové rovnice14 na základě osobních charakteristik
13 Při výpočtu daně z příjmu předpokládáme, že by žena uplatnila pouze základní slevu na poplatníka. Neuvažujeme možnost využití dalších daňových slev a odpočtů, ale neuvažujeme ani dodatečné příjmy z vyšších daní odváděných manželi, kteří při nástupu ženy na trh práce nemohou dále uplatňovat slevu na nepracující manželku.
14 Odhad parametrů mzdové rovnice jsme doplnili Heckmanovou korekcí nenáhodnosti zaměstnanosti.
10