Page 13 - IDEA Studie 3 2016 Verejna podpora mist ve skolkach

(věk, vzdělání, zdravotní stav, kraj bydliště atd.). Průměrná výše odvozené mzdy je v našem vzorku dotčených žen (nepracujících matek s alespoň jedním dítětem ve věku 3-5 let bez mladšího sourozence) 17 053 Kč hrubého měsíčně. 15 Je tedy podstatně nižší než průměrná mzdav prvním scénáři, což je způsobeno především korekcí nenáhodnosti selekce do zaměstnání.
Výpočty celkových dodatečných příjmů státního rozpočtu (zahrnující daň z příjmu aodvody zaměstnance i zaměstnavatele) provádíme pomocí daňově-dávkového simulačního modelu TAXBEN.16 Průměrné měsíční platby do státního rozpočtu17 domácnosti s nepracující ženou a alespoň jedním dítětem ve věku 3-5 let (bez mladšího sourozence) činí 12 125 Kč (viz Tabulka 4).18 Pokud by matka nastoupila na plný úvazek do zaměstnání a vydělávala odvozenou mzdu, měsíční příjem státního rozpočtu z jedné takové domácnosti by se v průměru zvýšil na 22 377 Kč. Navýšení příjmů státního rozpočtu díky jedné dodatečně zaměstnané matce tedy činí 10 252 Kč měsíčně, což představuje cca 123 000 Kč ročně. Navýšení ročních příjmů státního rozpočtu v důsledku jednoho dodatečně umístěného dítěte ve školce tedy dělá 61 005 Kč (pozohlednění pravděpodobnosti, že matka do práce skutečně nastoupí). Odhad provedený na základě reprezentativního vzorku populace a modelu TAXBEN tedy vychází nižší než v případě prvního scénáře, kdy matka začala pracovat za průměrnou mzdu žen v národním hospodářství. Je to dáno především tím, že odvozené mzdy vdruhém scénáři zohledňují charakteristiky matek a efekt nenáhodné selekce do zaměstnání. Tento efekt diferenciace s průměrnou mzdou žen i celé populace by však měl s vyšší přístupností předškolní péče klesat.
Naše odhady mezd neberou v potaz skutečnost, že ženy s vyšší potenciální mzdou mají nadprůměrnou motivaci k práci (činí tak navzdory překážce, kterou je těžko dostupná péče o dítě), a tedy i vyšší pravděpodobnost návratu do zaměstnání. Naše předpoklady tedy hrubé výnosy pro státní rozpočet spíše podhodnocují.
15 Zde přepokládáme, že by matka nastoupila do zaměstnání na plný pracovní úvazek a odvozenou hodinou mzdu násobíme 40 hodinami týdně a přepočítáváme ji na mzdu měsíční.
16 Podrobnosti o modelu lze dohledat například ve studii Dušek, Kalíšková a Münich (2013).
17 Zahrnují daň z příjmu a odvody na sociální a zdravotní pojištění placené všemi členy domácnosti.
18 V tomto scénáři uvažujeme daňové odvody všech členů domácnosti, abychom zahrnuli do výpočtů také například vliv nástupu ženy do zaměstnání na ztrátu nároku jejího manžela na slevu na nepracující manželku.
11